Pokec u kafíčka XVIII. - Hlavně čtěte to, co chcete!

Už několikrát se mi stalo, že můj výběr četby kdosi nechápal. Co to je za směsku? To čtou jen...vlastně jen kdo? Říkala jsem si, co tím člověk myslí, když říká, že bych měla číst to a to. Hlavně klasiku, tu by měl mít člověk zmáknutou celou, no ne? Nebo jen to, co je zařazeno do žánru věku určeného, který striktně podléhá pravidlům. Protože číst ve středním věku pohádky? No, prosím vás, to jste se zbláznili ne?

Vždycky nad tím akorát žasnu. Chápu, že může někdo soudit lidi podle toho, co čtou. Ale že by jim měli nakazovat co číst? Že toto se jim určitě líbit bude/nebude.

Kniha je jako člověk, taky nikdy nevíte, co v ní najdete. Může se tvářit sebelíp a uvnitř bude něco hrůzostrašného. Nebo naopak?

Myslím si, že by měl člověk prostě číst, to co se mu zrovna chce, na co má náladu. Ráda hledám v knihách odpovědi na mé otázky. A nacházím je opravdu všude. Stačí málo. (Mám pocit, že to píšu v každém článku :D)

Ale je to pravda. Pokud se vám do něčeho nechce, tak to nečtěte (říká ta pravá :D….zasvěcení ví:o)). A že to čte druhej? No a co? Ať čte. Co vy víte, co v tom hledá, proč to čte a nebo co tím zamýšlí. Známe akorát sami sebe, takže nesuďme druhé. Můžeme si udělat obrázek a ten si v hlavě ponechat. Třeba se nám za několik let změní a nebo nám ho právě dotyčný obrátí. 

Když jsem byla malá, knihy jsem zbožňovala. Proležela jsem u nich hodiny, kdyby se to sečetlo, tak by to už dalo určitě pěknou řádku dní. Nějak jsem přeskočila pohádky a vrhla se na knihy určené pro věkově starší. Mamka mi to chtěla zprvu rozmluvit, ale pak si to rozmyslela. Příběhy do mě padaly jeden za druhým. Zůstalo mi to. Až na to, že tentokrát nečtu jen příběhy určené starším, ale čtu to, na co mám náladu. Miluji knihy ze žánru Young adult, občas si střihnu nějakou fantasy, sem tam přijde nálada na něco napínavého, dost často podléhám romantice a v poslední době mám chutě na motivační knihy, na příběhy lidí, co něco dokázaly, něco umí a nebo něco krásného prožili. Kdybych to ale shrnula, tak se nebráním ničemu. Dokáže mě dostat i kniha, od které jsem to čekala nejmíň.

Dost často trpím stresem z toho, že jsem v životě přečetla strašně málo knih a nevím, jestli se mi to podaří dohnat. Protože spisovatelé se zbláznili, je jich čím dál víc a vychází čím dál víc knih. Občas tedy sáhnu po klasice, kterou čtu s určitým úžasem a pokorou a pak se láduji novodobými díly. 

  

Čtení knih je koníček, který se dá krásně hýčkat a který vás dokáže dostat do spoustu míst a naučit oooobrosvké množství věcí. Takže vybírejte srdcem a užívejte si to co nejlíp. Hezky někde v klidu, na pohodlném křesle, s nožkama nahoru a něčím dobrým po ruce. Tak to prostě umí jen knihomolové.

Jo a nenechte si kecat do toho, co číst a co ne!

Žijeme ve svobodné době, kde je volba zcela na nás...a myslím, že výběr je opravdu prvotřídní. 

Mějte se báječně,

Safienka