Bude to výzva 5: Čárám, čáráš, čáráme

Mám pocit, že mám prostě tvoření v krvi, ale...ne vždy mám na to náladu, ne vždy se povede a hlavně ne vždy si vzpomenu, že. Nedávno jsem přišla dokonce i na malování na zeď. Ve starém bytě jsem zkrášlila kuchyň, v nynějším bytě jsem namalovala stromy do dětského pokoje. A pořád koketuji s tím, že bych něco namalovala na zeď do ložnice a na chodbu. Jen to vymyslet a začít. Vlastně ani nevím, co mě brzdí...jo vlastně vím...děti :D Protože, kdyby viděly, že maluji na zeď já, proč by nemohly oni, že? (všechno svedeme na děti)

Vsuvka: Viděli jste film 50x a stále poprvé? ;-) Tam Drew Barrymore krásně maluje v garáži, přes celou zeď...ach!

Na tento týden jsem měla výzvu něco vytvořit, namalovat. Nejprve jsem si myslela, že pomaluji venku květináče, pak jsem si říkala, že bych něco namalovala do ložnice...chybí mi tam po zdech obrázky. Dokonce jsem i dostala nápad, ale když jsem sedla k papíru, tak jsem zjistila, že to není ončo. Honem honem něco namalovat mi prostě nejde. A tak jsem jen čárala. Jednou, dvakrát.

Chytám v sobě ten okamžik, který mi dovolí se do toho ponořit. Vytáhnout z půdy stojan, pustit tu správnou hudbu, natáhnout plátno, připravit barvy, správně se umazat a malovat.

Když jsem byla mladší, tak jsem chodila do umělky na výtvarku. Pak jsem si jen tak malovala doma a když jsem byla na střední, tak jsem se rozhodla z výtvarky maturovat. Našprtala jsem se dějiny umění a vymyslela téma, na které udělám svůj maturitní projekt (Tanec). Pamatuji se, že z toho byli všichni paf. Jelikož jsem byla jediná, kdo ze třídy maturoval z výtvarky, tak to byla pro porotu příjemná změna. Zvedli se ze židle a šli okukovat moji tvorbu. Jo, to se jim líbilo.

Pak jsem chtěla na vysokou, kde bych výtvarku a dějiny víc studovala, ale bohužel jsem neměla štěstí a nedostala se. A to jsem se celý měsíc připravovala :D bylo to takové fajn..pořád malovat a zkoumat, kdo, co a jak namaloval.Pamatuji se, že jsem seděla v pokojíčku na zemi, kde se nedalo hnout, kolem sebe desítky knih a učebnic a já jen prohlížela, dělala si zápisky a chtěla umět taky tak krásně malovat.

Pak jsem se jednu chvíli dostala k malování mandal a zentangle obrázků. Jooo, to byla správná relaxace. Barvičky, titěrnosti, nikde nic a pak krása.

Teď akorát maluji s dětmi, učím je dokola sluníčko a domeček, rybičku, strašidlo, autíčko…někdo je to naučit musí :o)

Ale abych namalovala něco většího, musím se hecnout, něco si vymyslet a pak to najednou vytvořit. Neumím malovat na etapy. Potřebuji to mít hned. Klidně i za několik hodin, ale už použitelné. Pokud se tak nestane, tak vzniká spoustu rozkreslených obrázků, ke kterým se nikdy nevrátím. 

Když tak o tom přemýšlím, mám to tak se vším...ajajaj.

Jak to máte vy? Malujete rádi? Tvoříte?

Safienka

 

 

 

Další, šestá výzva:

Přečíst si nějakou poezii, nebo jen báseň.

Už asi ani psát nebudu, že se k tomu dlouho chystám...:D