sobota 24. prosince 2016

24.prosinec - Štědrý den

Člověk míní, děti mění :-)

Je to tu. Na dnešní den se tolik dětí těší a já se jim nedivím. Celý den cukroví, pohádky, nějaká zábava, výborná večeře, svítící stromeček a dárečky. Hlavně ty dárečky!

Jako každý jiný den, děti nemohly dospat. A tak jsme alespoň stihli výlet do ZOO, do kterého chodíme každý Štědrý den už nějaký ten rok. Pak nějaký rýchlý oběd v podobě polévky a cukroví, pohádky, flákání se, pouštění lodiček, večeře a Ježíšek.


Jedno dítě nám bohužel hodinu před večeří usnulo, takže to byla lehce čára přes rozpočet, která se probudila a byla dost plačtivá. Chtěli jsme to zachránit obrovskými prskavkami, zapálenými na zahradě, ale to se taky nějak nevydařilo, neboť druhé dítě si popálilo prstík a začalo strašně moc brečet a řvát. Čehož si všimlo první dítě a protože se rozhodlo o nic nepřijít, začalo brečet a řvát taky.


Na štědrovečerní večeři jsme tedy usedali v takovém zvláštním rozpoložení, protože popálený prstík, tudíž prstík v mističce s vodou a raději zimní bunda na sobě, neustálé dožadování se mňam mňam, ale nevím jakého. Takže jsme to do sebe tak nějak rychleji nabouchali a rozhodli se uvést Ježíška.


Konečně ten kluk kouzelnej zazvonil a my se mohli vrhnout na dárečky. Spousta radosti byla, co vám budu povídat :-) Určitě to znáte.

Pak přišlo několik unavených pádů, juchání a postel.


Teď si dáváme třetí kafe (protože to je evidentně potřeba), mlsky na stůl (jindy to fakt nejde), asi i víno (pozdní sběr), Popelku a nohy nahoru :-)


Ale protože to bylo dneska moc prima a vlastně už je to skoro za námi, tak vám přeji hodně moc pohody, veselých chvil, něco dobrého do sebe a prostě krásné a veselé Vánoce :-) Užívejte poslední dny letošního roku, já se na vás budu těšit u dalšího příspěvku :-)


Mávám,
Safienka


PS: Doufám, že se vám má vánoční reportáž líbila, já se k ní určitě příští rok ráda vrátím. :-)


pátek 23. prosince 2016

23.prosinec - Předvánočně

Večerní cesta z nákupu
A je to tu...teda skoro :-) Když jsem byla dítě, tak se mi prosinec od 20. vždycky strašně táhnul. Ve škole už bylo volno a tak jsem se doma většinou flákala a říkala si, že by už to jako mohlo přijít. Nedočkavost na místě.

Dneska jsem na hodiny vůbec nekoukala, naopak se mi zdálo, že ten čas pěkně letěl. Od rána jsem něco dělala, vařila, pekla, zpívala koledy, ujídala, škrtala seznamy a kafíčkovala.

Teď mám nohy nahoře, stromeček svítí a v televizi běží S tebou mě baví svět :-)

Tak se mějte co nejlíp a zítra si to pořádně užijte. Já se snad večer zase ozvu....naposledy ve vánoční reportáži. :-)

Mávám,
Safienka

čtvrtek 22. prosince 2016

22.prosinec - Hvězda

Vzbudila jsem se sama, bez budíku, bez dětí...došla jsem si uděla ranní caro a vrátila se zpět. Zapnula jsem světýlka, vzala knížku a chvíli si četla....

Jo, to jsou ty chvíle, které strašně moc nabíjí :-)

A pak mi někdo dal dozadu vrtuli a já lítala, uklízela, tvořila, prala, nakupovala, cídila, vytírala atd. ŘÍkala jsem si, že to letos nebudu nějak extra přehánět, ale tak nějak mě to i bavilo.

Pomalu jsem se rozhlížela po té své práci a říkala si, jak dlouho to vydrží. Jestli dva dny před Štědrým dnem a tři před příjezdem návštěvy to tu bude stejné :D nebude....už teď není :D

Ve volných chvílích jsem stihla dokoukat Sám doma a pak Vánoční prázdniny. A teď na ČT2 dávají Nedotknutelní! Vidím to asi již po dvacáté a pořád to stojí za to! A ten soundtrack!


Mějte se báječně,

mávám,
Safienka

PS: Posílám fotku hvězdy, kterou jsem konečně dodělala a pověsila :-) Stačí čtvrtka, pravítko, tužka a lepidlo :-)


středa 21. prosince 2016

21.prosinec - Paní Zima

Tak už je tu oficiálně paní Zima :-) Docela jsem to dneska i pocítila. Dopoledne jsme se vydali na kafíčko do CAFE POEM a pěkně tam fičelo (na cestě samozřejmě, v kavárně bylo teplíčko a stromeček a dortíček ;-). Vzali jsme si s sebou krosnu, takže Adámek měl pěkný výhled a pěkně ofouklou jednu stranu obličeje :o)

Muž už má dovolenou, takže mám dneska sobotu. Je to takové trošku pomotané, když mají všude otevřeno. Ale zvládla jsem to :o)

Musela jsem odložit štětku a jít napsat článek, protože bych na to jinak asi zapomněla. Jsem doma sama (myši odjeli, kočka má pré), tak mám šanci uklidit, aniž by za mnou někdo dělal bordel. A jak už to u žen bývá, tak dělám milion věcí najednou.

A už je mi líp, kdyby vás to zajímalo ;-)

Tak já se jdu protančit opět k úklidu. Máááááváááám ;-) Lalala


Safienka


úterý 20. prosince 2016

20.prosinec - A přeci sněží

Dneska jsem si řekla, že mi bude dobře. Vzala jsem si paralen a rozhodla se přežít den a něco i udělat. A šlo to. Dokonce jsem i pořídila, co jsem hledala plus něco navíc :-)

Ve výtvarných potřebách mě paní namotivovala na výrobu papírové hvězdy do okna, tak jsem nakoupila čtvrtky, omrkla postup a dneska to mám v plánu.

Už pěknou dobu jsem měla taky zálusk na nějaké sněžítko a nebo ozdobu, ale tak mi vůbec nic nechtělo padnout do oka, až jsem ve výloze bazaru nedaleko našeho domku (fakt pár metrů), objevila to pravé pro moji náladu :-) A protože to vypadá, že tam bude akorát studeně foukat a mrznout a sníh nikde, tak mi to přijde takové správně vánoční :-) Když ne venku, tak alespoň každou chvíli doma ;)

Pošta se taky přihlásila o slovo a já obdržela první vánoční dáreček. Připadala jsem si jako malá holka, snažila jsem se krotit, abych se nestřihla a otvírala vše pomalu :-) Nikdo mi do toho nekecal, nikdo na mě nekoukal a nikdo nechtěl vědět, co tam je. Jen já. A tak jsem si to náležitě užila ;-)

Večer už ale plánuji jen a jen odpočívat (i když tu na mě zase pomrkávají tři plné koše prádla). Ale já se nedám :D


Mějte se bájově,

mávám,
Saf.




pondělí 19. prosince 2016

19.prosinec - Marodění

Dneska to nebude moc dlouhý článek, neboť jsem marod. Můj čas se rozdělil na spaní a polehávání.

Vůbec netuším, jak to dělají matky samoživitelky, které omarodí. Nebo ty vůbec nemarodí? Jak to bylo v nějaké reklamě, kde říkala maminka dceři, že si bere dovolenou, neboť je nemocná. Jo, kdyby to tak šlo. Nejde.

A tak se to naše marodění táhne nějakou dobu, protože šance, že to vyležíme je celkem mizivá. Zároveň jako ženy dokážeme vše, takže i když máme pocit, že se z postele nezvedneme, tak se zvedneme a jsme k dispozici. Pak se možná trošku divíme, že nám je tak blbě.

Jsem vděčná za odpolední spaní nejmladšího. I když dneska jsme to moc nevychytali, jelikož sice usnul, ale spal dlouho a tudíž se mu aktuálně nechce vůbec spát.

A tak ho jdu nahánět a snažit se mu vysvětlit, že už je opravdu čas.


Mávám,
Safienka

Jen jsem si šla zatelefonovat a už seděl na okně..

Truchlit, slavit, odpouštět (Vánoce po francouzsku - Fiona Valpy)


Asi chápu všechny ty negativní ohlasy na tuto knihu. Přesto se musím trochu pozastavit, jestli je to opravdu oprávněné. Jo, styl psaní není zas až tak megasuprčupr čtivý, ale číst se to dá. Určitě bych našla mnohem hůř napsané knihy.

Obálka knihy je tak strašně moc vánoční, že od toho člověk prostě očekává něco romantického a plného naděje a achach juchjuch momentů, které nám budou tajit dech. Zasněžená krajina s malou francouzskou vesničkou, která je až do poslední chvíle plná tepla a podzimu. A pak bum, nasněží, udeří ledovka, vypnou elektriku a člověk se musí spolehnout jen na svůj um a zásoby.

Příběh nezačíná nějak extra lákavě. Málokdo by měl před Vánoci chuť číst o životě ženy, která přišla o dítě. Opravdu nás to nenahodí do toho správného stavu, ale může nám to taky strašně moc dát.

Představa Vánoc je ve všech zarytá v podobě klidu, spoustu vůní, dobrého jídla, rodinného setkání, úsměvů, cukroví a dárečků. Když ale přijde něco tak osudového, jako je ztráta dítěte, tak vůbec nemáme chuť cokoliv slavit. Protože my potřebujeme truchlit.

Určitě je to o velkém životním kroku, který musíme udělat. Vánoce mohou být i o uvědomění, které se dere na povrch, protože už máme tolik za sebou. Ne nadarmo jsou svátky na konci roku a něco důležitého uzavírají.

Život nám může přinést překážky, které jsou tak těžké, že máme pocit, že se přes ně nepřeneseme. Možná budeme někam utíkat a doufat, že čím dál od toho budeme, tím to bude lepší. Potřebujeme čas a něco, co nás z té špatné nálady dostane.  

Třeba zrovna naději, po které prahne každý živý tvor na zemi.

Nemusíte se ale bát, v půli knihy se to všechno láme a jsou tam ty pravé Vánoce. Je tam stůl plný lahodných pokrmů, rozžhavená kamna, dobré víno a báječná společnost.

Je pravda, že jsem se na knihu strašně moc těšila a když jsem četla, tak to nadšení lehce opadalo. Ale zvykla jsem si. Protože to tak klidně i může dopadnout. Nepřeji to nikomu, ale když se to stane, tak nám to má dát strašně moc síly. A tu mnohdy opravdu potřebujeme.

Postupně jsem se příjemně začetla a Evie strašně moc fandila. Už jen pro ten venkov, sousedské vztahy a její umění vařit.

A hlanvě teda....na mě moc málo stran :-)


"Je úplně jedno, jak daleko utečete, nezáleží ani na tom, jak moc se před nimi schováváte, přikradou se k vám zezadu a zaskočí vás svojí krásou, svými tradicemi a svým čistým, zarputilým odhodláním připomenout celému světu, co je doopravdy důležité. Rozsvítit světýlko v nejtemnější části roku. Přinášet radost, naději a hojnost v protikladu se smutkem, zoufalstvím a nouzí."



Mějte krásné předsváteční období :-)

Safienka 


PS: Koupí knihy přispějete 10% na dobročinné účely pro Lekáře bez hranic (a to se vyplatí :-).

neděle 18. prosince 2016

Zima, zima, zima

...zima je veliká, všude sníh, všecko led na tři zámky zamyká...zpívá Hanička Zagorová.



Jo, to byly časy. Už je to trochu jinak. Všude sníh moc není, všude led jak kdy. Myslím, že před před předloni bylo na Štědrý den jako najaře. Ale co už. Začínáme si zvykat a s nostalgií prohlížíme akorát staré fotky, na kterých sáňkujeme, lyžujeme a nebo stavíme sněhuláky. 

První sníh je vždycky kouzelný. Vzpomínám na Lorelai, která ho cítila ve vzduchu a pak si ho celou duší užívala. Té radosti, jiskra v oku a prostě sníh a samozřejmě kafe...A pak ji začal štvát :-)

Zima je jak královna. Nádherná a občas taky mrzutá. I přes to, že je brzy tma, je o hodně míň stupňů a celkově je to takové pošmourné, tak to má své jedinečné chvilky.

Ve většině případů je to o momentech, které přijdou náhle. Můžeme se na ně připravit, ale to správné "ach" přijde nečekaně.

Vnímám to tak čím dál častěji. Vánoce jsou krásné období (i přes ty nešvary kolem shonu a front a naštvaných lidí). Několikrát denně mnou prolítne vlna štěstí a to jen díky zdánlivým blbostem.



Protože, co třeba ...


...horký hrnek s kakaem v ruce po procházce, na které jste krásně vymrzli.

...vánoční koledy, které jste posluchali v mládí a už jste na ně úplně zapomněli.

...schránka, která se plní častěji (nejsou v ní jen letáky).

...díky tmě je vidět víc světýlek, které všude svítí.

...s naději koukáme z okna, jestli už jako sníh a když už jako jo, tak jásáme jako malé děti a snažíme se z toho poprašku vytvářet pidisněhuláky a nebo plácat koule a házet je po sobě jako zběsilí.

...horká vana plná voňavých bublin a kniha a klid.

...teplé ponožky s veselými motivy sněhuláků, tučňáků a nebo perníčků.

...pohádky nové, staré, okoukané, veselé a zvonivé.

...domov nám provoní jehličí a vánoční stromeček.

...svíčky zvednou svůj plamínek a dělají místnost mnohem útulnější.

...teplé pyžamo po ránu, ňuňací župan a vánoční čaj (protože skořice a pomeranč).

...teplý kabát a obrovská šála.

...komíny, z kterých sálá teplo a které dodávají pocit, že doma je vždycky nejlíp.

...všude mandarinky a ořechy.

...protože dárečky.

...a cukroví.

...konečně taky důvod sejít se s rodinou a dát si společně něco dobrého.

...důvod se pěkně obléknout.

...důvod být zase malými dětmi a něco bláznivého si přát.

...všude jsou vidět znamení naděje a lásky...srdce, hvězdy, andílci.

...pije se svařák, který má to správné kouzlo na vymrzlých vánočních trzích.

...a i když je všude spousta lidí, tak je vám tak nějak líp.


A hlavně cítíme, že něco končí a něco bude začínat (i kdyby to byl jen nový rok).

Víte, co mě strašně moc baví? Že si to krásné období (vlastně i celý život) můžete udělat tak, jak chcete. Když tak koukám kolem sebe, tak každý má své zvyky a tradice a strašně ho to baví a naplňuje. Když budete chtít, tak to můžete mít i celé naruby. Odjet do teplých krajin a nebo se naopak přestěhovat na chalupu a hrát hry. Někdo se třeba může chtít válet celou dobu v posteli, napéct hory cukroví, nebo navštěvovat jednu voňavou kavárnu za druhou. Co třeba pročíst celé dny nebo naopak jen sledovat pohádky. Někdo tráví čas v přírodě a někdo po výletech. Někdo lpí na tradicích, zvycích a půstech, protože prasátko. Ten dělá to a ten zas tohle, jak zpívá pan Werich ;-)A že ten věděl...

Je to až úžasné, kolik možných a různorodých variant je a všechny mohou být radostné a šťastné a veselé a naše..

Jak napsala Vivi, tak toto krásné období nás vybízí nejen k lásce a radosti, ale také i k odpuštění a k tomu, abychom to řekli právě teď.

Užívejte zimu, odpočívejte a hlavně se radujte :-)



Mávám,
Safienka

18.prosinec - Když ho miluješ, není co řešit

Ústředním tématem dnešního dne bylo strojení stromečku.

Maminko, už budeme zdobit stromeček? 
A teď?
Ten je krásnej!
Vánoce, Vánoce, přicháááázejí...lalala.
To je krásný!
Já se tak těším na Vánoce.
A už jdeme zdobit ty košíčky? čokoládkou?


Tak to mám celý den zhruba od půl sedmé ráno. Je vám to pak takový dlouhý den. Zvlášť, když je venku mlha a tma. A děti skákají, lítají, řvou, strkají se a potřebují být všude, u všeho. A mají pořád hlad.

Na stromeček jsme pověsili i perníkové knoflíky. ŘÍkala jsem si, že to je něco, se se tak lehce nerozbije. První věc, co Adámek udělal, když přišel ke stromečku, bylo stržení knoflíku a zvolání MŃAM MŃAM! Když ho omrzely knoflíky, přešel k cvrnkání do koulí a nenápadnému strhávání a zahazování. Jsem opravdu zvědavá, jak dlouhou životnost to všechno bude mít. 

Ale jinak to byl dneska vcelku činorodý den. Do té doby, než na mě skočil jakýsi moribundus a já ztratila veškerou energii. Tak si tu tak ležím na gauči pod peřinou, popíjím zázvorový čaj a držím si palce, abych zítra neztratila hlas.


Jo a jinak ten jablečný koláč je V-Y-N-I-K-A-J-Í-C-Í! Nejlepší z nejlepších! Určitě ho vyzkoušejte! Recept zde.



sobota 17. prosince 2016

17.prosinec - Stromeček, jablečný koláč a romantický film

Zdroj
Za týden touto dobou....

Nebudu předbíhat, že :-) Dneska tam teda pěkně mrzlo. Po táhnoucím a pohádkovém dopoledni jsme se rozdělili na půl. Jedna skupina šla na procházku krmit kačeny a druhá jela kupovat stromeček. Takže už nám stojí za dveřmi a zahřívá se. Až bude správně aklimatizován, poputuje do stojánku, vrhneme se na něj s ozdobami a budeme se kochat a kochat a kochat...

A jak se tak budeme kochat, tak k tomu budeme přikusovat jablečný koláč, který se právě peče v troubě. Všechno to tak krásně voní skořicí, že už se těším, jaký bude.

Od Vivi jsem dostala tip na další báječnou romantickou komedii Noc plná zázraků, takže to bude vedle plnění košíčků naším dnešním programem.

A protože mi k tomu dnešnímu krásnému dni hrály folkové koledy, tak vám jednu posílám :-)


Mějte pohodový večer,
mávám,
Safienka

Letem mým vánočním světem IV.


„Snad slepý je člověk ten, který nemá Vánoce ve svém srdci.“
Helen Keller




"Buď vždy ve válce se svými zlozvyky, v míru se svými sousedy a každý rok se stávej lepším."
Benjamin Franklin 




"Největším štěstím v životě člověka je vědomí, že nás někdo miluje proto, jací jsme, nebo spíše přes to, jací jsme."
Romain Rolland


 


"Budu slavit Vánoce ve svém srdci a snažit se je tam udržet po celý rok."
Charles Dickens





 "Každý jsme anděl s jedním křídlem. Abychom vzlétli, musíme se obejmout."
Luciano De Crescenzo




„Ne dar, ale ta myšlenka je to, co se počítá.“
Henry Van Dyke

„Každý jsme anděl s jedním křídlem... Abychom vzlétli, musíme se objemout.“
– Luciano De Crescenzo

Zdroj: http://citaty.net/autori/luciano-de-crescenzo/?q=7572

„Každý jsme anděl s jedním křídlem... Abychom vzlétli, musíme se objemout.“
– Luciano De Crescenzo

Zdroj: http://citaty.net/autori/luciano-de-crescenzo/?q=7572


„Největším štěstím v životě člověka je vědomí, že nás někdo miluje proto, jací jsme, nebo spíše přesto, jací jsme.“
– Romain Rolland

Zdroj: http://citaty.net/autori/romain-rolland/?q=16158
Krásné Vánoce!
Safienka





„Největším štěstím v životě člověka je vědomí, že nás někdo miluje proto, jací jsme, nebo spíše přesto, jací jsme.“
– Romain Rolland

Zdroj: http://citaty.net/autori/romain-rolland/?q=16158

pátek 16. prosince 2016

16.prosinec - Krtek a Morgan

A tak tu sedím, nohy mám nahoře (opět), vedle sebe skleničku míchaného pitiva (Coca-Cola a Captain Morgan) a koukám na Vánoční příběh z roku 1983. Říkám si, jestli půjdu něco dělat a nebo na to dneska kašlu.Vidím to na strašně moc velku pohodu s filmem, vanou, knihou a něčím strašně moc voňavým. Hmmm...



Nějak to dneska nebylo ono. I děti měly náladky. Takže jsem ráda, že jsme to přežili ve zdraví, i když s krtkem. Ani nevím, kde se vzala (asi ty blížící se Vánoce) chuť na rum, ale byla tam. Takže proč ne.

Už jen 8 dní do Vánoc. Ještě 8 a nebo už jen 8? Já vůbec nevím:o) V zásobě mám už pěkný seznam filmů a začínají mi v hlavě houkat seznamy, co bych ještě chtěla. Jsem na sebe zvědavá.

Tak já jdu relaxovat. Mějte krásný pátek,

Mávám,

Safienka




čtvrtek 15. prosince 2016

15.prosinec - Vánoční besídka


Přistihla jsem se při tom, že když se mi občas podaří spát do půl osmý, tak spím pěkně tvrdě...a pak se nemůžu probrat, nebo mi to trvá dýl. Viz dneska.

Chodím pak po bytě jako bez mozku a čekám na tu startovací chvilku. Jo, dost často mi pomůže kafe. Pak to jako kouzelným proutkem jde všechno o trochu líp.

O Vánocích opravdu nezávidím práci pošťačkám. Dneska jsem viděla ten zoufalý výraz v obličeji jedné, která za sebou měla chaotickou horu balíčků a nemohla najít ten můj. A já si tak v duchu říkala, že si ještě za ty roky neudělali systém. Podobný případ jako u silničářů a sněhu. Nebo to jsou všechno pořád nováčci? Kdoví...

Ale hlavním tématem dnešního dne byla vánoční besídka...Marušky první a byla....taková vtipná (hlavně pro rodiče) a pak taková plná cukroví a prskavek a zima a domů a tak :-)

Takže jsme si udělali palačinky, všechny je snědli a jdeme spát. Teda já ještě ne, ale děti snad už ano (to uspávání je dneska trošku náročnější...dítě jsem vracela 20x...ale snad už konečně spí :o).

Tak se mějte famfárově :-)

Mávám,
Safienka

středa 14. prosince 2016

14.prosinec - Zpívající tramvaj

5:30
Já už si na ty brzké hodiny vlastně asi i zvykám.
Prší.
Mrholí.
Nikam se mi nechce, ale měla bych.
Potřebuji do města.
Kafe.
Oblékání.
Úprk na tramvaj.
Zpívající a hrající skupina v tramvaji.
Koledy.
Úsměv.
Nákupy.
Pokec.
Divně tichá tramvaj.
Školka.
Spící dítě.
Kafe.
Pečení cukroví.
Myšlenka na úklid.
Poštaaaaa.
Pohádky.
Pořád prší.
Vzpomínka na zpívající tramvaj.
Úsměv.
Radost.
Zapálení vanilkové svíčky.
Večeře.
Pohádky.
Stavění kolejí.
Prohlížení knížek.
Stavění domečků z polštářů a peřin.
Pohádky.
Vana.
Večerníček.
Uspávání dětí.
Zdobení sušenek.
Lepení lineckých princezen.
Nohy nahoře.
Svařák.
Romantickcý film.
Knihaaaaaa.
Vzpomínka na zpívající tramvaj.
Úsměv.
Radost.
Spánek.

:-)
Safienka

úterý 13. prosince 2016

13.prosinec - Radosti

Ahoj všichni :-)

Dneska je prostě parádní den. Počasí nic moc, mrzlo tam a bylo zataženo, ale jinak. Dopoledne do mě vlítla moc příjemná dávka štěstí, že jsem se musela prostě jen usmívat. A to se vlastně nestalo vůbec nic ohromujícího (i když jedno vlastně jo, ale to nemůžu roztrubovat, protože se to netýká mě).

Ale tak prostě Vánoce. Miluji předvánoční čas, což melu pořád dokola, ale je to pravda. Dopoledne jsem si koupila svíčku s vůní vanilky (moc vanilku nemusím, ale tentokrát jsem na ni dostala chuť), uvařila jsem si kafe s vůní skořice a chvilku si četla. A prostě...už jsem vám říkala, jak málo stačí? Určitě už hodněkrát.

Velkým dětským bonusem bylo dostavění magnetického puzzle od Kostíků. Jo, naše děti milují Kostíky. A tentokrát jsme na to šli chytře a koukali v krámě nenápadně pod víčka, abychom neměli jeden obrázek víckrát. A máme to! Jo! To jsou ty správné radosti :-)

Taky jsem zjistila, že Maruška bude zpívat na besídce a máme přijít, i kdyby padaly trakaře, takže jsem zvědavá ještě o to víc. A protože máme přinést ochutnávku nějakého cukroví a já mám akorát ty perníčkové knoflíky (žádné titěrné cukroví), tak budu muset taky něco uplácat.

Další radostí je to, že jsem byla oblažit svoji přítomností kamarádku, která nedávno přijela z porodnice. Miminka jsou tak maličká (až na ta naše teda)...a na fotkách vypadají o tolik větší než ve skutečnosti...:O

Protože jsem měla volné odpoledne, tedy spíš podvečer, tak jsem dokoupila vánoční dárky, proběhla galanterií, dala si dobré kafčo a pokecala s holkama...


Už jsem vás nakazila dobrou náladou? Doufám, že jo :-)


Mějte se co nejlíp, já jdu juchat a smát se...doufám :D

Mávám,
Saf.

PS: Všechno nejlepší všem Luciím ;-)

pondělí 12. prosince 2016

12.prosinec - První záznam v kalendáři

Jasná čarodějnice :o)
Dneska nás čekal zubař. Já a děti. Všichni jsme se těšili. Děti ještě nevěděly, do čeho jdou a já proto, že mě zuby nebolely. Jsme objednaní na leden. Kazy se tam přeci jen našly. Jo, to byly časy, když tam žádné nebyly :-)

A tak mám v kalendáři na rok 2017 první dvě poznámky. Bohužel se jedná o zubaře. Pevně věřím, že tam brzy přibudou nějaké radostnější záznamy :-)

Ale jinak vše jako každé jiné pondělí či den. Koukáme na pohádky, stavíme z lega hrady a čarodějnice, pleteme copy a chodíme na nákup. Když bych to měla shrnout, tak vznilo jedno šlápnutí do hovna, jedno vymáchání v kaluži, několik pádů, spousta smíchu a konečné uspání děti.

Příjemně jsem se protáhla na orbitreku (protože čokoláda) a jdu balit dárky :-)

Krásný zbytek večera,
Safienka


Proč čtu knihy od Alexandry Potter?



Když se mi zalíbí nějaká kniha od neznámého autora, začínám pokukovat po jeho dalších (rozumějte, chci je mít všechny). Není divu, že mám doma okolo 10 míst/knihoven. A to jsem neskončila. :o)

Jednou z autorek, u které skrblím všechny její knihy, je Alexandra Potter. Sympatická hnědovláska, jejiž tvorbu najdete v sekci RPŽ (Romány pro ženy). Jsou typické svojí bílou obálkou a kresbou navrchu. Romantika na první pohled. Když vyjde nějaká další nová, vrhám se po ni a těším se, jak se zase nasměji.

Z celé její česky vydané sbírky mám doma téměř vše. Snad jen dvě mi chybí. Ale to určitě někdy doženu :-) Jedná se o díla, která nejsou nikterak náročná, spíš bych řekla, že naopak. A já si je vždycky užívám.

Pokaždé se jedná o ženskou hrdinku, která má prostě smůlu. Je strašně bláznivá, potrhlá a má své zvyklosti. Dost často má povolání, které je mi tak moc sympatické...knihovnice, pracovnice v galerii, spisovatelka. To jsou hnedle body na víc. Jak málo stačí...:o).

Jejich společným krédem bývá velké pohodlí, nejlíp někde na pohodlném gauči v teplákách s Mickey Mousem, vínem nebo horkým čajem. Mají vždycky v oblibě něco speciálního, od poslechu kapel po seznamy. Jo, seznamy najdete v každé knize. Pěkně dlouhé a připravené k odškrtávání.

Řekla bych, že snad každá kniha je omotána do nějakého kouzla, které jí dodává pohádkový nádech. Potterovci jsou prostě kouzelníci.


Je to vlastně pořád dokola o tom samém, jak nešťastná dívka ke štěstí přišla. Ale je zase pravda, že to štěstí si musí holky pořádně vydřít, dost často ho mají za zadkem a většinou jim padne do klína opravdu téměř až na konci.

Já si to vždycky užiji a po zjištění, že autorka je taková správná ženská, která vše nechává na poslední chvíli, se mi její díla líbí ještě víc. Zkuste se sami podívat na její stránky, kde to potvrzuje. 

Ráno uvařit kávu, pak vyřídit spoustu "nezbytných" záležitostí, celý den koukat na prázdnou stránku s kurzorem na začátku a pak když to přijde, tak to napsat rovnou všechno. Jo, to je přesně můj styl :o)

originál http://www.alexandrapotter.com/


A co si od Alexandry Potter můžete přečíst?


Není přání jako přání (2011)

Samostatná rusovlasá Londýňanka Heather se stále vyrovnává s nevěrou bývalého přítele, po němž jí zůstaly jen hořké vzpomínky a nesplacený byt. Jednoho dne v dešti potká cikánku, která jí vnutí vřes pro štěstí, který prý splní všechna přání. A svět se jako mávnutím kouzelného proutku skutečně začíná měnit a život se rozjasňuje. Splněná přání začínají nabírat na obrátkách, Heather je zaskočená tím, co se děje. Ale když do rodinného života zasáhne nečekaná a vážná nemoc otce, usoudí, že je nejvyšší čas na vřes zapomenout a ujasnit si priority. Váhá, jestli jí přání skutečně plnil vřes, nebo to byly shody okolností a náhody. Těžko říct…


Já a pan Darcy (2012)

Po sérii katastrofálních vztahů se Emily rozhodla odpočinout si od všech „dnešních“ mužů. Věnovat se chvíli sama sobě, dát si skleničku vína a strávit zas nějaký čas četbou milovaného románu Pýcha a předsudek.
Vrátit se do časů pana Darcyho, kdy muži byli oddaní, čestní a elegantní.
Když ji nejlepší kamarádka pozve na týdenní dovolenou do Mexika, přetékající margaritou a exotickými milenci, Emily dá přednost výletu do míst, kde žila Jane Austenová. V autobuse plném penzistů je jasné, že tady muže svých snů nepotká. Slibně nevypadá ani mizerně naladěný novinář, nedobrovolně vyslaný napsat článek, proč byl pan Darcy zvolen „NEJ“ mužem všech dob. Když Emily vstoupí do pokoje tváří v tvář samotnému panu Darcymu, všechny holčičí sny se náhle začnou plnit.



Kde je ta holka? (2012)

Charlotte, hlavní hrdinka tohoto románu, je úspěšná a uznávaná podnikatelka v oboru PR, má svou vlastní firmu, spoustu peněz a pohledného přítele. Zároveň však je neurotická, přepracovaná a pesimistická. Jednoho dne, cestou do práce, narazí na objížďku. Během této „odbočky“ se setkává se svým o deset let mladším já. Zjišťuje, že tehdy byla mnohem bezstarostnější a pohodovější. Charlotte se svému mladšímu já snaží předat získanou moudrost a nabyté zkušenosti, aby se vyvarovalo zbytečných chyb. Brzy se však i ona dozvídá cosi podstatného…



S tebou už nikdy (2013)

Představte si, že byste našla toho pravého... a pak zjistila, že se ho nemůžete zbavit?
Když Lucy v osmnácti potká Nata, je to láska na první pohled. Lucy má jasno: on je ten pravý. V opojení první lásky se ti dva při západu slunce políbí pod benátským Mostem vzdechů a - jak praví legenda - jsou navždy nerozlučně spjati.
Avšak o deset let později už jeden o druhém skoro neví. Tedy až do té doby, než je osud znovu svede dohromady. Znovu. A znovu. A zase. Už se to nezdá být tak báječné jako tenkrát v Benátkách, ale pokud Nate není ten pravý, proč je tak zatraceně těžké se s ním rozejít?


Co je nového kotě? (2013)

Co bys udělala, kdyby tě tvůj přítel po desetiletém vztahu požádal o ruku? Zavýskla ano, popadla prsten s diamantem a předplatila si časopis Nevěsta? Nebo zpanikařila a uvědomila si, že je nejvyšší čas zmizet?

Delila dospěla k velkému rozhodnutí. Sebere psa Tlusťocha, sbírku desek od Toma Jonese a opouští jak svého přítele Lennyho, tak i nudný Bradford a vrhá se do víru velkoměsta. Náhodné setkání s televizním produkčním Charliem ji zavede přímo do Notting Hillu, kde potkává výstřední Vivienne a jejího kamaráda Sama, dobrosrdečného provozovatele místní kavárny.

Deliliny sny se začínají plnit. Bydlí v luxusním bytě, přes den nakupuje oblečení od módních návrhářů a večer vymetá nóbl restaurace. Nachází novou lásku a nový život. Najde ale i samu sebe?


Na stejné vlně (2014)

Taky jste kdysi v mládí potkala někoho, do koho jste se bláznivě zamilovala, ale pak se vaše cesty rozešly a už jste se nikdy neviděli? A kolikrát vás napadlo, jak by se život vyvíjel, kdybyste měli víc času se poznat? Jenže láska nečeká věčně a člověk nesmí promeškat šanci zjistit, jestli je to ten pravý. Tuhle otázku si klade nejen Grace, která se právě rozešla se snoubencem, ale i její nejlepší kamarádka svobodná matka Rhian. Spolu s nimi se pokoušejí najít tu pravou lásku i posluchači netradiční rozhlasové seznamky „Na stejné vlně“. A díky ní se dají věci do pohybu. Grace se nestačí divit, co všechno spustí jedno náhodné setkání, ale už nehodlá dělat kompromisy. Co jí může nabídnout kluk, který ji kdysi zklamal?


Lásce na stopě (2014)

Spisovatelka Ruby Millerová ztratila nejen víru v lásku, ale i jakoukoliv invenci ke psaní. Na radu své agentky a sestřino pozvání odjíždí na dovolenou do Indie. To co začíná jako poklidná dovolená na romantických plážích, se náhle mění na nevídaná dobrodružství… Ztracená zavazadla, sestra na útěku a pohledný americký návštěvník přivedou Ruby na magickou a spletitou cestu napříč Indií. V prostředí pevností, věštců a nesčetných svatebních obřadů, Ruby poodhalí tajemné příběhy o lásce, nabyté i ztracené. Přesto, že se tyto tajuplné příběhy všelijak zamotávají, nakonec všechna tajemství stejně vyplouvají na povrch a Ruby nachází klíč poznání. To co začalo jako cesta k nalezení sestry, stává se cestou k objevení sama sebe – a k opětovnému nalezení lásky.



Tentokrát to bude jinak (2015)

Znáte nejnovější recept Alexandry Potter na zlomené srdce? Stačí k tomu pradávný rituál. Až budou na silvestra hodiny odbíjet půlnoc, hodíte do ohně všechno, co vám připomíná ztracenou lásku, a nahlas vyslovíte přání: „Kéž bych ho nikdy nepotkala“.
Tess Connellyová vyzkoušela na vlastní kůži, že tenhle recept funguje! Když si ani po třech měsících po rozchodu se Sebem, na něj nedokáže vzpomenout, aniž by se rozbrečela, rozhodne se uchýlit k magii. Ráno ji ale čeká zklamání... Nejen že ji po silvestrovské noci třeští hlava, ale vzpomínek na Seba se pořád nezbavila. Ještě téhož dne ho potká ve Starbucksu, ale tentokrát ji pro změnu čeká šok. Seb se chová, jako by ji neznal. Náhoda jí ho pošle do cesty ještě jednou a tentokrát to zařídí tak, aby ji Seb pozval na rande. Tess nemůže uvěřit, co se stalo. Osud jí dal druhou šanci a Tess je připravená ji využít. Tentokrát ale bude všechno jinak, slibuje. Nedám Sebovi jedinou šanci, aby si postěžoval, co mu na mně vadí.

  
Láska z Paříže (2016)

Pařížský byt, co zůstal sedmdesát let zavřený. Balíček dopisů, v nichž si milenci slibují věčnou lásku, vůně starého parfému, gramofonová deska s nostalgickým šansonem J´attendrei (Budu na tebe čekat). Tajemství, které čeká, až je někdo odhalí.
Tajemství, které čeká na Ruby Millerovou, přijíždějící do Paříže s dvojí misí: 1. zapomenout na čerstvé zklamání v lásce; 2. morálně podpořit kamarádku Harriet, co má samoty už plné zuby.
Paříž ji vtáhne do svého kouzla hned první večer a Ruby už ví, že sem nepřijela náhodou. Osud ji zavedl do Paříže, aby odhalila jedno velké rodinné tajemství.
Čeká ji klopýtání po pařížských uličkách i bulvárech, pátrání ji zavede až do Provence, ale nakonec je klíčem k záhadě něco úplně obyčejného. Velký plyšový medvěd, který jde do aukce. Co na tom, že se vyvolávací cena vyšplhá na patnáct tisíc euro? Ruby nic nezastaví.
Pro lásku by obětovala všechno. Dávní milenci čekali příliš dlouho. Čeká i jedna stará paní s rodinou. Ale je tu i jeden válečný veterán, co celý život čeká na osudový telefonát.





A co vy? Četli jste něco od Alexandry Potter? Která je vaše oblíbená?

Safienka



neděle 11. prosince 2016

11.prosinec - Polopyžamový den

Tak dneska bylo teda hnusně. Jo, foukalo tam jak o závod a k tomu ještě pršelo. Původně jsme chtěli jet vybrat stromeček, ale nakonec jsme se celý celičký den váleli doma u pohádek.

A protože jsem si mohla o malilinkatou chvilku přispat, měla jsem chuť být velký kus dne v pyžamu. A tak se taky stalo.

Zdroj
Vivi na svůj blog vybrala vánoční filmy, tak jsem se nechala inspirovat a dneska jsme po Velké vánoční jízdě koukali na pohádku O myšce a medvědovi a bylo to tááák moc hezké a neokoukané :-) Pak následoval Polární expres a nakonec Rio, Krtek a Červený traktůrek. Asi tak můžete tušit, kdo se díval na co :o)

Taky jsem se vrhla na další dávku knoflíkových perníčků, děti samozřejmě "pomáhaly".

A to je tak z dnešního dne všechno. Zjistila jsem, že dávají Sex ve městě 2, tak jdu na to :-)

Jinak přeji krásnou třetí adventní neděli ;-)


Mávám a posílám jednu zafoukanou;-)
Safienka



sobota 10. prosince 2016

10.prosinec - Nutelový zázrak

Nerada si dávám telefon do ložnice. Mám pocit, že mi ty všechny vlny projíždějí tělem a ničemu to neprospívá. Jelikož tam nikde ale nemám hodiny ani budík, tak mnohdy vůbec netuším, kolik je hodin. Odhaduji, jestli jsou čtyři ráno a nebo už se čas blíží vstávání. Dost často jsem překvapená, že je půlnoc a moje dítě už je vzhůru. Žvatlá si v posteli a nejeví známky únavy či spánku.

Dneska to nebylo tak strašné. I když na sobotu 6:30 není úplně to, co bych si představovala. Dupot, hlasité otevření dveří a povyk... "mamaaa".

A tak jsem vstala. Jo, můžu říct, že byly časy, kdy jsme vstávali v pět, ale nějak jsem si odvykla. Má to taky své výhody. Celkově má člověk delší den a stihne víc kafí :o)

Bylo tomu nedávno, kdy jsem podnikla s kamarádkou a dětmi výlet do města. A asi jsem se zbláznila, ale dneska jsme naplánovaly to samé. Tentokrát přijela mamka a taky toužila vidět vánoční Liberec. Takže....držela jsem si palce, aby vše proběhlo v klidu a pohodě.

Představte si, že to bylo lepší. Tak nějak víc v klidu. Byl opět svařák, dětem párek v rohlíku a ve stánku jsem sehnala vykrajovátka na hrneček, takže radost a spokojenost :-)

Včera jsem narazila v jedné FB skupině na celkem jednoduchý a chuťově k sežrání recept, takže jsem ho dneska rovnou vyzkoušela.

Na nutelový zázrak ve formě stromečku potřebujete dvě listová těsta a nutelu. Vyválíte dva pláty. Jeden pomažete nutelou, přiklopíte druhým, nařežete, uděláte vrtule a strčíte do trouby. Tadááá...Už je víc jak půlka pryč :D

Je to dobré, sladké, hříšné a strašně moc nezdravé...ale tak....

Tak jsem si udělala mísu zeleninového salátu, odšťavnila zeleninu a jdu koukat na Stardance :-)

Mějte se bájově,
krásný zbytek soboty,
Safienka

PS: Už jste slyšeli nové podání písničky Hallelujah od Pentatonixu? Jestli ne, tak si to určitě poslechněte...:)









pátek 9. prosince 2016

9.prosinec - Ticho

Dneska je prazvláštní den. Venku to taje a je tam jakási mlha či co. Když jsem se vracela s Adámkem od doktorky, tak byl v ulicích nezvyklý klid a ticho. Je pravda, že to bylo zrovna dopoledne, ale i tak.

Člověk by si normálně (rozumějte bez dětí) zalezl do pelechu s knížkou nebo nějakým filmem. V tomto případě se musím spokojit s Krtečkem a neustálým stavěním kolejí a stříháním katalogů z hračkárny. Přesto je dnešní den fajn. Protože kdyby ne, tak by to byla škoda. Zadělala jsem na další várky cukroví, nazdobila další větve a po táááááákhle dlouhé době byla zase v kině. Musíme toho využít, když máme doma na hlídání babičku :-)Už jste viděli Anděl Páně 2? ;-)

Posílám jednu z mých oblíbených českých vánočních písniček :-)

Mějte se bájově, 
Safienka 

Základní výbava knihomola aneb co si přát pod stromeček?

Dcera se mě neustále ptá, co si přeji od Ježíška. A já ji neustále odpovídám, že bych chtěla knížku. Tak jsem teda zvědavá, jestli pod stromečkem nějakou najdu :-)

Vždycky to ale nemusí být o knížce. Může to být i o jiných knižních věcech, které uvítá každý knihomol. V nabídce jich je víc než dost. Hrnečky, hry, polštářky, deky, rámečky, šperky. Na co si jen vzpomenete.

Napadlo mě, že bych mohla pomoci nerozhodným, kteří mají knihomola v dosahu a rádi by mu nějaký dáreček dali. Nemusí to být vlastně dárek jen pod stromeček. Knihomolové mají rádi dárky pořád, po celý rok ;-)

Jinak knížka je taky dobrá. Vlastně výborná volba! Může se zdát jako výběr stereotypní, ale zdání klame. Skvěle se balí a jak někde psali, tak je to dárek, který můžete otvírat pořád dokola :-) A kdyby se vám stalo, že se netrefíte do vkusu a nebo ji obdarovaný již měl, určitě ji budete moct vyměnit.

A jaké tipy na dárky to tedy jsou?


1) Obaly
Obaly na knížky, čtečky, mobily. Všemožné knižní či neknižní obaly. Já bych si vybrala hned :-)

Obal na knihu

Obal na knihu


2) Hrnečky
Nevím jak vy, ale já miluji "knižní" hrnečky, kde jsou citáty, moudra, důvody, proč je čtení ta nejlepší činnost, ilustrace atd.



Hrneček s motivem Malého prince

3) Polštářky
Polštářky vždy a všude. Pod záda, pod hlavu, pod nohy, pod ruce, po někom mrsknout, do náruči, jen tak na ozdobu...


Povlak na polštář s motivem lišky


Povlak na polštář pro milovníky Harryho Pottera

4) Šperky
Tady to bude spíše dárek pro ženy. I když třeba...kdoví :-) Šperky. Kdo by nemiloval šperky? A ještě, když je na nich nějaký knižní motiv?


Okay naušnice


5) Hry
Milujeme společenské hry. Rádi vyzkoušíme něco nového. I když se snažíme scházet častěji, tak nikdy nám to s kamarády nedopadne dřív jak jednou za dva až tři měsíce. Osobně mě nejvíc zaujala hra Bookopoly a Malý princ :-)


Společenská hra Bookopoly

Společenská hra Malý princ

 6) Zarážky
Knížky na poličce padají. Nejlepší řešení, které zaujme naše zvědavé oko, jsou knižní zarážky.
Knižní zarážky

7) Tašky
S taškou či kabelkou se chodí všude - do města, do práce, do knihkupectví, na procházku.. a vždycky tam musí být nějaká knížka. Takže prosím pěkně nějakou větší velikost ;-)

We're all mad here - taška


8) Deníky
Když čtu knížky, používám nálepky k poznámkám a nebo rovnou sešit či blok. Takže volba je jasná. Nějaký stylový, nápaditý a hlavně hodně stránek :-)


Zápisník


9) Propisky, tužky
S blokem souvisí i tužka či propiska...co víc dodat. Když jsem objevila tyto tužky s citáty, byla jsem nadšená :-)




10) Mé tipy na knihy 
A jako poslední bych stoprocentně doporučila knihu :-) Nějakou vaši srdcovku, kterou by si měl váš knihomol taky přičíst a nebo třeba nějakou, kterou si sám přeje. Když ho poprosíte a nebo se nenápadně (NENÁPADNĚ) zeptáte, tak vám určitě dá rád tip a nebo poskytne svůj sáhodlouhý seznam "potřebujisinutněrychlesehnatapřečíst".

Já například potřebuji tyto ;-)

Poprask v sýrové uličce - Robert Fulghum

Robert Fulghum tak, jak ho známe a máme rádi. Je čím dál starší, moudřejší, ale smysl pro humor ani v nejmenším neztrácí. Utvrdí vás v tom, že je každý den plný zázraků, které člověk vidí jen, když chodí po světě s otevřenýma očima i srdcem. Navrch se dozvíte spoustu nových věcí o strakách, historii Santa Fe, keramice i tělesných pochodech. A už jste někdy tančili s orangutankou?




Vánoce po francouzsku - Fiona Valpy

Román Vánoce po francouzsku Fiony Valpy zahřeje u srdce nejenom v zimě hlavně zjištěním, že k lásce se někdy dá i projíst. A ještě se u toho pobavit!
Evie opustil manžel, a tak využije nabídku přátel k pobytu v jejich domku na francouzském venkově. Vypraví se tam úplně sama, jen se sbírkou receptů po babičce, a je odhodlaná na celé Vánoce zapomenout a jen podle ní péct a vařit. Ochotného ochutnávače najde v sousedovi, šarmantním doktoru Didiérovi. Zaujme ho však nejen její skvělý koláč…
Padající sníh, skvělá štědrovečerní tabule a trocha vánočního kouzla – bude to ale stačit, aby zmizel přízrak předchozích Vánoc?


Móda a duše aneb klíč k sobě - Táňa Havlíčková

Naučte se rozumět neverbálním signálům vašeho oblečení pomocí osmi stylových profilů a budete kupovat už jen to, co vám sluší a v čem se cítíte skvěle. Přes oblečení pochopíte své blízké, zharmonizujete své vztahy a díky vědomému oblékání se vám otevře hlubší smysl vašeho života.









Tak to by bylo vše:-) Budu určitě ráda, když mi napíšete, co byste si vy, jako knihomolové rádi pořídili a nebo naopak, co budete dávat svým knihomolům :-)

Mějte se, smějte se a radujte se :-) a hlavně čtěte ;-)

Mávám,
Safienka 
 

PS: Po hledání různých námětů jsem narazila na milion dalších knižních věcí, které by se určitě líbily. Například ponožky s textem, knižní povlečení, originální náhrdelníky, květiny ze starých listů knih, lampičky, plakáty, rámečky s citáty, vaky na pohodlné sezení, potištěné knižní oblečení ... na co si jen vzpomenete :-)

čtvrtek 8. prosince 2016

8.prosinec - Výlet do města

Dnešní den bych mohla označit za příjemně strávený, hektický, o nervy, vymrzlý a konečně stromečkový.
Kamarádka měla cestu do Liberce, tak jsme se domluvily, že půjdeme omrknout vánoční trhy a stromeček.
Školku jsme tedy vynechaly a odvážně si na výpravu vzaly obě děti.

Jinak musím říct, že zlaté léto, kdy mají děti na sobě jen tričko, kraťasy a boty. Několik vrstev, které se musí obléct, pak kdesi zase vysvléct a nakonec si držíte palce, abyste někde něco nepostráceli, není ta nejlepší činnost v zimě. Dost často jsem u toho zpocená až kdesi a těším se až budeme z výletu zpátky doma. Jo, je to trochu pohodlnost, ale prostě to tak je.

Nejlepší situace jsou ovšem ty, kdy se vám uprostřed rušné ulice děti rozprchnou do všech stran, kočár se začne řítit z kopce dolů a vy přemýšlíte, jesti ti lidé okolo budou natolik ohleduplní a vnímaví, že toho vašeho cvrčka nezašlápnou a kočár nikoho nesrazí.

Nemluvím snad ani o jídle v restauraci bez dětského koutku. Tam bývá zaručěně něco velmi lákavého a nebezečného.

Oddychla jsem si s úlevou, když jsme nastoupili do tramvaje směrem domů. Vůbec nejlepší stav byl, když jsem si uvařila kafe a mohla si dát na chvíli nohy nahoru. Ou jé.

Miluji vánočně nazdobené město, procházky a tak, ale nějak si to víc užiji bez dětí. I když to jejich ach och stojí taky za to :-)

Mějte se bájově,
zmrzle mávám,
Safienka

středa 7. prosince 2016

7.prosinec - Poslední Mikuláš a nové knížky

Dneska to měl být poslední letošní Mikuláš. Ale nebyl. Čerti jsou pro Marušku velké zlo a nezvládá to. Doma však ještě něco z nadílky máme, takže za mnou děti denodenně chodí a chtějí mňamku. Vezmou si mističku, dojdou si pod skříň, kde jsou sladkosti a zoufale se dožadují dobrůtek. A tak mají každý den něco dobrého. Dobře, občas několikrát denně.


Děti nějak ukoriguji, ale co sebe? To je pokušení. Mám dny, kdy mě sladké vůbec neláká, ale pak zase dny, kdy chodím pořád šmejdit a nevím co dřív. Znáte to?

Dnešek byl lítací. Pořád jsem někde poletovala a uklízela. Prostě ženská. Poslouchali jsme nové vánoční písničky a zdobili byt. Dokonce jsem se odhodlala sundat obraz a dát tam loňský klacíkový stromeček.

Venku je to boží! První sníh je skvělá věc. Ty chvíle, kdy vám ještě neleze krkem a fascinovaně zíráte na bílou krajinu, zasypané stromy a bílé cesty.

V hlavě mi lítá spoustu vzpomínek na dětství, kdy jsme chodili sáňkovat na nedaleký kopec a před barákem jsme měli dvoumetrovou kopu sněhu. U babičky jsme jednou dokonce postavili iglů.

Bílé Vánoce. Myslím, že na ně vzpomíná hodně lidí a pevně drží pěsti, aby byly i letos. Jarní Vánoce nejsou prostě to pravé no.

A jak jste se měli vy?

Safienka


 PS: Došly mi nové knížky, juch!




úterý 6. prosince 2016

6.prosinec - Větve

To si tak člověk říká, že když půjde dřív spát, tak se víc vyspí. Člověk míní, děti mění. V noci jsem byla asi 50x vzhůru. Ve tři ráno jsem se snažila překecat Adámka, aby spal, protože ještě všichni spí a spát nějakou dobu budou, ale měl mě těžce na háku a za velkého veselí zkoušel, jak dlouho vydržím píchání prstíčkem do očí a nebo zacpávání nosu.

Byl to dneska kvalitní den. I když je pravda, že mnohem zábavnějším ho udělal balík plný větví, který mi přišel poštou. Jo, je to vtipný, ale strašně fajn! Takže denní plán byl jasnej. Plnění váz, výroba věnce, úklid všudepřítomného bordelu.

Ani bych nevěřila, že díky vůni jehličí se mi do krve vlije tolik energie. Naprosto boží stav. Když nepočítám tu celodenní bolest hlavy, tak jsem byla spokojená.

A konečně taky padá sníh. S dětmi jsem ho odpoledne vyrazila vyhazovat z chodníku. Adámek z toho byl celý paf, neboť si vlastně sníh ještě vědomě neužil. Takže na mě hulákal, abych mu to cosi bílé na zemi pomohla přejít. A pak se pořád dožadoval, abych házela koule. Sranda.

Radujme se, veselme se, ať ten sníh bude i na Vánoce :-)

Já si jdu pustit Castla na zabití a stoupnout si k žehlícímu prknu.


Mávám,
Safienka