Pokec u kafíčka XIII. - Správná vhodná chvíle

Nedávno jsem se kamarádky ptala, jestli už začala používat voňavku, kterou si kupovala. Ona mi na to odpověděla, že ještě ne, že si ji nechává na lepší příležitost.

A mě tak napadlo, kdy je vlastně ta lepší příležitost?

Zdroj

Znám člověka, který tvrdí, že je potřeba si vše užít hned, protože nikdy nevíme, co se stane. Takže raději teď hned než nikdy. Mám peníze? Tak si koupím něco hezkého teď, nebudu je schovávat na horší časy. Mám volnou chvíli? Teď si ji užiji podle svého a budu si číst. Zrovna teď si to CHCI užít...a měla bych! Protože, co kdyby?

Druhý typ lidí si to ale nepřipouští, že by si danou věc nemohli potom užít. Protože ta pravá chvíle jistojistě někdy bude. Takže teď ne, raději až POTOM. Po čem?

Víc se mi líbí názor, raději si vše užít co nejdřív. Protože proč zrovna dneska není ta správná chvíle? Proč bych zrovna dneska nemohla krásně vonět, i když je jen deštivý den a já zůstanu celý den doma?

Možná mě to odklání od trpělivosti, ale zase mi to dokáže udělat dobrou náladu (pokud tedy nezjistím, že mi ta voňavka nevoní :o)

Máme tu možnost? Hurá do ní!

Z hodně směrů se na nás valí názor, že bychom měli žít TADY A TEĎ. Dost často na to zapomínáme a spíš se zabýváme tím, co bylo, co bychom chtěli změnit, ale už to nejde a nebo tím, co bude, co si naplánujeme a možná třeba uskutečníme.

Ono je to docela těžké neustále si připomínat, abychom „nechali všeho“ a užívali si zrovna toho stavu, v kterém se nacházíme a který tu je z nějakého důvodu. Tlak – čas – spěch – nechce se mi – lenost – před něčím utíkáme – něčemu se vyhýbáme – proč to děláme? - bouchněte nás někdo! – rozsviťte nám někdo!

Nejlíp jsou na tom děti, zjišťuji. To ony nás mají naučit, abychom si prostě hráli, radovali se a hlavně uměli odpouštět a být tzv. splachovací. Jen my dospělí na něčem lpíme, shromažďujeme si to v sobě a pak se z toho sesypeme. Neřešíme hned, necháváme dost často na potom. Protože většinou není čas a nebo kdesi cosi...a pak to rupne a šup, je to venku ve větší míře, než jsme čekali. Zbytné řešte – nezbytné neřešte! 

Hlavně se radujme a užívejme si to! Nedělejme věci, které nás nebaví! No, dobře...něco se dělat musí, co nás nebaví, ale není toho zase tolik :-)

Takže nejlepší vhodná chvíle je prostě teď. Teď se navoním, teď si vypiji to dobré víno, kávu, koktejl, teď si dopřeji chvíli relaxu, teď si budu hrát, teď si budu užívat toho krásného počasí, teď budu zrovna s těmi, s kterými jsem, teď poslouchám, vnímám, tvořím, jsem.

Jj...velké to moudro….JÁ JSEM TADY A TEĎ:-)

Jak to máte vy? Užíváte si rovnou a nebo to necháváte na lepší chvíli?

Mějte krásný víkend,

u nás bohužel prší…

Safienka