Jen mi naložte (Tíha vesmíru – Jennifer Nivenová)

Myslela jsem si, že ten stav, kdy málo čtu a vyhledávám jiné činnosti, je dán špatným obdobím. Dneska jsem ale zjistila, že to tak vůbec není.

Je to knihou.

Protože kniha Tíha vesmíru, ta mě dostala. Kdybych neměla „na krku“ dvě malé děti, tak ji slupnu za jedno odpoledne a několik kafí. Takhle jsem si ji byla nucena rozdělit na několik částí. No a ke konci, to prostě běžely pohádky.

Takže žádné několikatýdenní čtení. Opravdu je to knihou.

Od Jennifer Nivenové jsem četla předchozí dílo s názvem Všechny malé zázraky. Taky se mi líbila, ale nebylo to zdaleka tak pohlcující a pozitivní jako Tíha vesmíru.

Je to dílo spíše pro mladší čtenáře (myslím tím středoškoláky). Když to ale vezmu zprava a zleva, tak je to pro kohokoliv. Protože má velikou myšlenku, spoustu zajímavých poznatků a strašně moc čtivých řádků.

Co se mi na knize líbilo? Mám tu hned několik bodů.

• Fascinovaly mě vybrané postavy, které měly tolik rozdílného a naopak tak strašně moc společného.
• Celou dobu se mi líbilo, jaká Libby je, že se nenechá strhnout davem a i přes to, co zažila, tak si jde za svým. Protože smrt maminky v deseti letech, 296kg váhy/226kg nadváhy a shozených 136kg...wow!
• Psaní citátů všude možně? (botasky, panenky..)...jo!
• Od té doby, co jsem se dozvěděla, že Libby museli tahat jeřábem, ona potom hodně shodila, vydržela první dny ve škole po x letech a nezbláznila se, mi jede fantazie na plné obrátky. 
• Miluji jejího kocoura George, který se rozhodl žít na věky.
• Líbí se mi, že i přes to, jaké všechny problémy Libby má, dokáže se svěřit své kamarádce Rachel a následně i spolužačkám.
• Libby hodně čte! Jo, je to můj člověk!
• Spisovatelku Shirley Jackson jsem v databázi našla, ale její knihu Vždycky jsme žili na zámku bohužel. A to je velká škoda ;-)
• Ráda bych viděla Libby tancovat, opravdu moc!
• Po fialových plavkách i přes to všechno netoužím.
• V knize najdete moc hezké vysvětlení k tématu šikany.
• Kdyby se mě někdo držel jako klíště a nehodlal mě pustit, tak mu dám taky pěstí. Jo, má můj obdiv.
• Fascinovalo mě, jak dokáže přemýšlet nad věcmi a řečmi, které lidé vypouštějí z úst a vůbec nesedí na to, jak to vlastně je.
• Další věc, při které se mi zaváří mozek, je Prosopagnosie. Neschopnost rozpoznat obličeje, ani u těch nejbližších. Obdivuji Jacka, že to vydržel tak dlouho tajit. A přežil pád ze střechy přímo na hlavu. Uf, jen z toho je mi ouzko.
• A ty jeho seznamy.

      6 vhodných zaměstnání pro člověka s prosopagnosií (napsal Jack Masselin)

1. Pastýř (za předpokladu, že se neschopnost rozeznávat obličeje nevztahuje na psy a ovce).
2. Výběrčí mýtného (za předpokladu, že kolem vaší budky nebude jezdit někdo, koho znáte).
3. Rocková hvězda / člen chlapecké skupiny, hráč NBA nebo tak něco (prostě velká hvězda, u které se předpokládá masivní ego, takže se nikdo nebude divit, že si je nepamatujete).
4. Spisovatel (asi nejdoporučovanější zaměstnání pro lidi se sociální fobií).
5. Profesionální venčič/trenér psů. (viz bod č.1)
6. Poustevník (ideální, ale plat nic moc).

• Líbila se mi celková propojenost, zamotanost a návrat o pár let zpět.
• Mělo to mnohem lepší konec než u Všechny malé zázraky a nebo o mého oblíbeného a hodně podobného titulu Eleanor a Park.
• Líbilo se mi, jak Jack vnímal dívky. Jak moc jim viděl do duše a vůbec neřešil jejich váhu.
• Jack, který dokazuje, že za každým frajerem je něco křehkého.
• Jak moc miloval svoje dva bratry a udělal by pro ně první poslední.
• Robota, který by mi říkal, jak jsem úžasná, bych taky chtěla.
• Líbilo se mi, jak se v knize kapitoly pěkně střídaly a byly správné krátké.
• U knihy jsem stihla vypít několik kafí a donutila mne odložit telefon a číst.
• Omlouvám se dětem, že jsem byla poslední hodinu k nepoužití.

Jo, dostala mě. Budu o ní teď mluvit všude a všem doporučovat. Opravdu. Přečtěte si ji i vy ;-)

Safienka

(ta vysoká, blonďatá, s kulatým obličejem a nosem mírně nahoru)

Název: Tíha vesmíru
Autor: Jennifer Nivenová
Vydává: Yoli, 2017