Pokec u kafíčka XXXII. - Můžeme vůbec s něčím "ztrácet čas"?

Dvě věci, které mě přivedly k tomuto článku. Krom toho, že už se strašně dlouho chystám nějaký napsat, tak nějak nebyla chvíle. Ale dost výmluv.

V jednom videu jsem narazila na seriál, který mě zaujal a rozhodla jsem se ho vyzkoušet. No a podlehla mu. Občas (ehm dost často) se mi to stává, že když se mi něco zalíbí, tak se od toho neumím odtrhnout a potřebuji toho víc. 

S knihami to není jiné. Nečekaně. To samé s cvičením, vařením, tvořením. Jo akorát ty čtyři hodiny, které mi zmizely nedávno v jednom internetovém programu, bych tak mohla nazvat, ale kdoví. Určitě jsem se alespoň poučila. ;-)

Jednou mi kamarádka řekla, že pro ni je čtení knih "ztráta času" a já jen kroutila hlavou, protože cože? Došlo mi ale, že každý není stejný jako já. Naštěstí. Někdo ten svůj čas ztrácí s něčím jiným a vůbec mu to není blbý.

Dá se s něčím vůbec "ztrácet čas"? Co myslíte? Jak to vidíte?

Pořád mám nutkání myslet si, že se věci dějí z nějakého důvodu. Že to všechno nás postrkuje k tomu, abychom byli lepšími a znalejšími. Že i když to tak nevypadá, tak nám i ten smyšlený příběh může tak strašně moc dát. Náznaky, které se nám vryjí do mozečku a třeba i zapadnou. Nám se rozsvítí nebo nám ty složitosti světa budou zase o trochu jasnější. 

Ráda hledám v obyčejných věcech něco víc. Něco skrytého, které dokazuje, jak je to na tom světě zamotané a krásné. Jak moc si své životy ovlivňujeme podle toho, co myslíme, děláme a říkáme. Jak důležité to pro nás je.

Víte, myslím si, že s ničím "neztrácíme čas". Volíme si to, co chceme dělat a když k tomu máme nějaké větší nutkání, tak to tak má opravdu být. Že třeba i to povalování u seriálů je tu z nějakého důvodu a my si to přeci můžeme užít (obhajoba :o) a nebo prostě nic nedělat ... protože to vůbec "ztráta času" není! Nemusíme být pořád v pohybu, abychom rostli. A to nemyslím do výšky.

Člověk není hloupá bytost. Sám pro sebe si hledá to nejlepší a ani o tom neví. Líbí se mi ty případy, ty následnosti děje, které se dějí protože se hnula kulička. To padající domino, které má být.

Je to takové menší filozofání, ale nemohu si ho odpustit. Protože to potřebuji na něco svést. Že jsem schopná celý den čučet na seriál, motivovat se, číst, bavit se a hlavně si ten život snažit užít. Protože když tu nejde o mně, tak o koho? 

Nečekej, až bude líp nebo až bude něco jednodušší.

Problémy budou vždycky.

Nauč se být šťastný zrovna teď,

protože jinak to nestihneš. 

I kdyby ti to přišlo jako mrhání času.

Se svým časem si nakládej jakkoliv uznáš za vhodné.

A hlavně měj rád sám sebe, své chyby, své prohřešky a to, jak dokonalý jsi. 

Safienka