Pokec u kafíčka XX. - Duše nebo tělo?

Bylo to nedávno, co jsem četla pěknou oddychovou knihu. Příběh odehrávající se v prostředí antikvariátu s dvěma křesly ve výkladní skříni. Starý sympatický majitel, nezaměstnaná dívka a jeden tajemný rozhovor muže a ženy na stránkách rozpadající se knihy. Vše bylo skvělé a čtivé. Přesto jsem po dočtení nebyla úplně spokojena. Zjistila jsem, že ač vím, jaká hrdinka je, co prožívá, na co myslí a po čem touží, tak naprosto nevím, jak vypadá. Má hnědé vlasy, blond či je to zrzka? Jaké má oči? Je štíhlá či plnoštíhlá? Jak chodí oblékaná? Pokud mě nešálil zrak, tak jsem to v řádcích ani mezi řádky nevyčetla. Přestože to není podstatné, tak to chybělo. Dovedlo mě to k zamyšlení, jak vlastně vnímáme své přátele, rodinu, lidi kolem sebe? Potřebujeme vědět, jak vypadají? 

Zkusili jste se někdy zamyslet, jak vidíte vaše nejbližší? 

zdroj

Je možné, že čím míň člověka známe, tím víc kritizujeme to, jak vypadá a naopak čím víc ho známe, tím nám to je jedno? 

Vnímáte dřív duši a nebo tělo druhého? Mohlo by to být otázkou otevřenosti dotyčného nebo je to na našem pocitu a vnímání druhých? Jak hodně dáte na první pohled? A jak často vás to zklame? (Pozn.: To mě pořád a stále dovádí k tomu, že kritizovat druhého je tak strááááášně jednoduché. Nemáme problém ohodnotit někoho na základě toho, jak se obléká.)

Taky vám to přijde tak fascinující? :o)

Nedávno jsem byla s kamarádkou na kafi. Potom, co jsem přišla domů,jsem se nad tím musela zamyslet. Ani vlastně nevím, co mě k tomu nakoplo. Ale došlo mi, že na ni koukám víc jako duši a je mi putna, jak vypadá, jak se obléká a jak možná působí na druhé. (Očekávám, že až si toto prohlášení přečte, povedeme hodně dlouhou debatu :o) Jsem šťastná, že to takto mám. Že mám kolem sebe osoby, které dovedu vnímat. Koukám na ni a vidím úplně někoho jiného, než kolemsedící. 

Dělá vám potíže někoho víc konkrétněji popsat, když ho nevidíte? Vzpomenete si, jakou má váš přítel či přítelkyně barvu oči, vlasů? Jaký má tvar obličeje, těla? Jestli má dlouhé či krátké nehty, jestli je má nalakované? Zda byla dotyčná namalovaná? Jestli měla náušnice? Co měla na sobě? Jak velký měla nos, oči, ústa?

Jak hodně konkrétní dokážete být? Dokážete dotyčného popsat tak, jak ho vidíte a nebo tak, jak ho vnímáte? Zkresluje se to navzájem?

To je otázek při neděli, že? Mě se to totiž honí pořád hlavou a ráda bych o tom s někým diskutovala.

Ale abych se vrátila k původnímu tématu, nakopnutí. Co postavy v knize? Potřebujete jejich popis? Chcete konkrétní představu autora a nebo máte radši svoji fantazii? Jak hodně dokážete být zklamaní, když vám vašeho oblíbence převedou na filmové plátno a najednou je to úplně někdo jiný?

Budu ráda za diskusi a stoprocentně mě potěší, když vás to jako mne minimálně zahlodá v hlavě a donutí k přemýšlení.

Mějte báječnou předposlední červencovou neděli,

Safienka

PS: Snad brzy přilítne článek o narozeninovém výletě do Drážďan :-)