Pokec u kafíčka VIII. - Zaznamenáváte své radosti?

Všední radosti dělají svět krásnějším. O tom to vlastně je. Stavět svůj život na něčem, co vám udělá radost. Pro mě jsou v posledních dnech takovéto okamžiky nezbytné, vlastně spíš nutné. Bez nich bych se zbláznila a jen tupě zírala do zdi.
Nikdy bych nevěřila, že to někdy zažiji, ale je to tak. A já vnímám, že to něco je tak strašně potřeba, že se k tomu úplně upínám a mám z toho o to větší radost. Najít si v každém dni to, co mi ho udělalo hezčím a zajímavějším. Je to docela fuška. Ale ne vždy. Pro to žijeme, no ne? Pro to hezčí a lepší.

Chvilka s diáři :-)

 Když jsem byla mladší, tak jsem si psala deník. No, deník...spíš deníky. Jak už je mým zvykem, tak jsem začala, přestala...pauza...začala, přestala...pauza..a tak dál. Doma mám několik rozepsaných deníků, na které jsem se vždy s chutí vrhla, ale bohužel u toho nevydržela. Ale jo, pomohlo mi to. Dokonce jsme si s kamarádkou vymýšlely i své ultra tajné písmo a psaly si tím dopisy. 

V průběhu života jsem ale deník odložila, začala víc psát na blog. Pak jsem se k tomu zase vrátila, odložila...prostě nenapravitelná :o)

Pastelkovník a Diář pro radost

A jsem u toho zase. Tentokrát to totiž potřebuji víc jak kdy dřív. Na začátku letošního roku jsem si pořídila Diář pro radost, několik samolepek, dala do kupy oblíbené pastelky a začala zaznamenávat. Vlastně těch diářů mám několik, ale tento je jiný. Je totiž o tom, co mi udělalo radost a ne o tom, že mám doktora tehdy a tehdy. Tentokrát se snažím psát opravdu jen to, co mi dělá radost. To, co jsem zažila, to, jaké jsem měla pocity, co jsem napsala, přečetla, jestli svítilo sluníčko, kam jsem šla, kde jsem byla. Barvím, lepím a píši. Snažím se každý den. Zatím držím...a doufám, že i vydržím, protože to potřebuji, chci..musím.


Co mě vedlo k tomuto článku? Ano, správně, něco, co mi udělalo ohromnou radost a z čeho budu žít zase dlouho. Po strašně dlouhé době jsem byla s kamarády na koncertě. A bylo to taková pecka, že nejsem schopná myslet na nic jiného. Hudba je skvělá věc. Pouštíme si ji doma často a dost často na ní tancujeme. I ten náš 10 měsíční prcek tancuje. A je to velká sranda. Nabije nás to vždycky báječnou energií, která proudí celým bytem. Ať už je to Dupy, dupy, dup a Caro Emerald, Stevie Wonder, ZAZ, Waldagang a nebo Radúza. 

Z čeho čerpáte vy? píšete si deníky s tím, co se vám stalo či stane pěkného? Schraňujete drobnosti, nebo třeba jen nějaké útržky? Máte krabici ÚJV? Úplně jiných věcí, samozřejmě těch krásných a důležitých?