Pokec u kafíčka V. - Seriál jako motivace?

Když jsem byla mladší, moje babička koukala neustále na seriály. V televizním programu měla ty své zakroužkované a i když měl každý už dvoutisící díl, tak ho musela vidět. Můj bratr ji jednou nazval Seriálovou královnou J

Neznám člověka, který by nikdy neviděl seriál. Pár minut, kopa srandy nebo napětí a člověk je lapen. Oni vědí proč to ukončovat otevřeně. Naše zvědavost je dost často silnější než my a ten další díl prostě musíme vidět. A pak další a další a další. A co teprve, když jsme seriál objevili teprve nedávno. To je zlo. Musíme vidět všechny série pěkně od začátku, abychom věděli o co go přeci.

Mám pár svých seriálových oblíbenců, které jsem viděla několikrát a které si můžu pouštět pořád dokola a neomrzí mě. Mám takovou svatou pětici, která mě dokonce i motivuje k dalším činům.

Například Gilmorova děvčata. Už ani nevím, kolikrát jsem je viděla dokola. Kdo by nemiloval Stars Hollow, Lorelai a Rory? Jejich neuvěřitelně rychlou řeč, litry kafe a úžasný vztah matky s dcerou? Já jsem jejich velkou fanynkou. Nevím z čeho jsem v seriálu víc nadšená. Ani mi nevadí, že je jeden díl tak dlouhý. Jedno vím, ale jisté. Když začnu sledovat Gilmorova děvčata, zvětší se moje touha po kávě.

Zdroj

Druhým seriálem, který už jsem viděla nespočetkrát jsou Přátelé. Rachel, Phoebe, Monica, Ross, Chandler a Joey? New York? Tento seriál si můžu pustit i jako kulisu. Už to znám tak zpaměti, že nepotřebuji vidět vše dopodrobna, ale stačí mi zahlédnout a zasmát se u pár momentů (několik x momentů :o) Ani nevím, koho mám nejoblíbenějšího. Všichni jsou jako skupina úžasní. A skvělá je taky ta jejich kavárna pod barákem, kde se všichni scházejí na kafe! Při sledování tohoto seriálu se mi zvětšuje potřeba zajít někam do kavárny a pořádně si pokecat s přáteli. Jen ten Ganter by tam být nemusel :D

Zdroj

Třetí seriál jsem viděla dokola asi jen dvakrát, ale to se určitě zase brzy změní. Muži na stromech mě okouzlili. Ani nevím, jestli to bylo ta úžasná Aljaška a nebo místní rádio, v kterém má skvělý pořád hlavní hrdinka Marin Fristová (Anne Heche). Při koukání na tento seriál mám neustálý pocit něco psát a nad něčím se zamýšlet. Jednou už jsem i začala psát knihu. Prostě můj psací seriál J

Zdroj

Čtvrtým, humorným seriálem, je Město žen. Parta z konce ulice, která má podobný humor jako Přátelé. Dokonce hlavní hrdinku Jules hraje Courtney Cox. A kdo by nemiloval Ellie? Hlavně se tam pořád pije víno a hraje plechovka. A skoro vůbec nikdo nechodí do práce. Snad tomu odpustím i ten palmový a načančaný styl. Spotřeba vína se mi při tomto seriálu zvětšuje stoprocentně. Plechovku už jsem si doma taky párkrát zahrála. I když to nebylo s mincí ani s plechovkou :o).

Zdroj

Posledním seriálem, který mě dostal, který jsem teda viděla zatím jen jednou, ale prostě mě dostal, je Chicago fire. Můj muž je u dobrovolných hasičů a tudíž se ani není čemu divit, že si tento seriál oblíbil. Já jsem na něj nejdřív vůbec nechtěla koukat a jeho závislácké sledování jsem přecházela, ale pak jsem to zkusila. On mi říká, na to se koukni, to se ti bude líbit. Měl pravdu, chlapec. Líbí se mi to a dost! Bohužel to jsou také delší díly, ale stojí za to. Občas tam člověk najde situace, u kterých si říká, jak by je řešil sám. Doma naštěstí nic nehasím, do hasičárny zajdu jen párkrát za rok, ale mám se na pozoru.

Zdroj

 Když píšu tento článek, napadá mě ještě spousta dalších seriálů, které mě zaujaly a které jsem viděla dokonce i víckrát (např. The big bang theory, V těle boubelky, Četnické humoresky, Vraždy v Midsomeru, Sex ve městě ). Přesto je tato pětice mou nej.

Jací jsou vaši oblíbenci? Který seriál vám nutí svoje vlastnosti?