čtvrtek 1. prosince 2016

1.prosinec - vánoční reportáž začíná


Tak se nám to blíží. Je tu poslední měsíc v roce a s ním spojený příchod Mikuláše, čertů, světýlka všude, Vánoce, zdobení stromečku, pečení cukroví, dávání a rozdávání dárečků, radosti a sníh (naděje umírá poslední). Miluji prosinec. I když je venku tma a zima, tak to všechno rozsvěcují všepřítomná světýlka a andílci. A prostě vedle těch šílených jarních, podzimních a zimních okamžiků v jednom najdeme i chvíle, které stojí za to.

Vzpomínám si na jeden okamžik, kdy jsem chodila do práce a vracela se později domů. Všude bylo ticho, rozsvícená světýlka a začal padat sníh. Musela jsem se zastavit a tuto krásu chvíli pozorovat. Nádhera.


Loni i předloni jsem sledovala na internetu jeden vlogmas, kterým jsem se letos nechala inspirovat. Nebudu natáčet videa, ale ráda bych každý den přidala nějaký předvánoční příspěvek. Tak nějak o nás, o mně a o tom, co doma vyrábíme a jak se hodně radujeme a těšíme. A věřte, že já se těším. Jsem od narození těšící se typ.
  
Dneska je 1. prosince a venku prší. Přes noc nachumelilo a dneska celý den prší. Takže smůla, stavět sněhulák se bude jindy. S dětmi jsme doma, protože rýmička, a tak se snažíme dělat něco tvořivého, vedle neustále se opakujících pohádek a stavění vláčku a lega. Jeden postaví, druhý rozkope a pak řvou jeden přes druhého. Mami sem, mami tam, mamiiiii.

V jednom starším časopise Albert jsem našla pěknou inspiraci perníčků, takže jsme se do nich dneska pustili. Mouka všude, těsto všude, děti od mouky, já od mouky, knoflíky z perníkového těsta všemožně tvarované, ale je to tam. Na první pokus to celkem jde. 


Mezitím, co jsem se snažila asi na pošesté napsat komentář k Vivi na blog, mi děti ukradly cheesecake a přišla pošta. Dorazily knížky na recenzi. A vypadají fakt skvěle.

Muž dorazil v normálním čase z práce, takže já vyrážím ven. Ani nevíte, jak se těším. To marodění mně leze „lehce“ na mozek, takže za„vypnutí v podobě jakéhokoliv pokecu nebo jakékoliv činnosti mimo domov“ jsem vděčná. I když je tak hnusně.

Má cesta směřuje do papírnictví obstarat potřeby na další tvoření a konečně si v klidu usedám ke kávě a knize. Cafe Poem to jistí. Ta chvíle klidu je k nezaplacení.

A večer ještě The holiday. Jeden z mých oblíbených vánočních filmů :-)Jaký je ten Váš?

zdroj


Tak se mějte báječně, dneska to je takové delší. Doufám, že vás to tu bude bavit a třeba mi napíšete, co doma s dětmi taky vyrábíte. Jestli nějaké máte.


Mávám,

Safienka






4 komentáře:

  1. Jeee Safi, ty knoflicky jsou super :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jeee Jani, díky :) mně ten nápad taky nadchnul :)

      Vymazat
  2. Takovéhle denní články mě hrozně moc baví. Musím dočíst i ty zbylé :) A uklidnilo mě tvoje vkládání komentáře :) Mne se právě smazal jeden dlouhý ci jsem ti chtěla vložit pod jeden starší článek. No už ho znovu nenapíšu :) Jak moc mě komentování přes mobil nevadí :) Tímhle krátkým článečkem si mi nějak bližší.. taková lidstejsi, občas jsem měla dojem že jsi superzena a tady mi připadás twk trochu milé obyčejná :) Myslim to v dobrém, snad se tě to nedotkne :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj ztracená Bludičko :-) Superžena, ty mě bavíš :D Koukám, co se mi do článku vloudilo chyb (člověk to na postý nevidí a pak po stý první konečně :D).....a vůbec se mě to nedotklo..protože, třebaže to teda nevypadá, tak lidskost je mi vlastní ;) Měj se báječně, jsem ráda, že se ti tu u mě líbí ;)mává, Safienka

      Vymazat

♥ Děkuji za milé komentáře ♥