Mé červencové radosti

Je vám skoro až s podivem, jak ten první letní měsíc pokaždé uteče.I když je upršený a většinou takový ulítaný. Ale je.

Konečně! Léto!

Letní pohoda na zahradě :) 

Tak tu tak sedím, peču sušenky a říkám si, že bych si mohla ten červencový vyletněný měsíc trochu připomenout a zavzpomínat.

Už teď mohu s jistotou říct, že jsem dohnala svůj čtecí deficit. Podařilo se mi přečíst hned několik knih. Konkrétněji 8 kousků, celkem 3280 stran. (v průměru přes 100 hodin čtení...prosím vás, máte to někdo taky tak??) První týden v červenci jsem si mohla odškrtnout téměř celý svůj letní seznam knih. S velkým elánem jsem se pustila do knih, které jsem si chtěla nechat na podzim. Občas i to se stane. Někomu. Ví víte komu.

Kromě mých oblíbených fantasy sérií jsem se dostala i ke knize, která je naprosto boží. Prostě mě dostala. A neřekla bych to do ní.

Nehodlám krotit své nadšení a dám tomu klidně několik vykřičníků !!!

Cesta k sobě samému - Cheryl Strayed

Jedná se o Velkou cestu k sobě samému od Cheryl Strayed. Kniha od autorky, která napsala Divočinu. Autobiografické dílo o ženě, která se ve svém dětství a mládí potýkala s nemalými problémy. Dívce, které zemřel nejbližší člověk a která svůj život odešla řešit na vysokohorskou trasu Pacifik Crest Trail.
Nyní se Cheryl stává Sugar. Poradkyní, ke které se lidé obrací se svými všemožnými strastmi. Žena, která odpovídá na dotazy a nejsou to vůbec odfláknuté odpovědi. A vůbec nemají koncept, který byste čekali. Je v tom spousta životních zkušeností, skrze které dochází ke skvělým radám, z kterých jsem si vzala spoustu i já.
Je to o všech. O ženách, o mužích, o dětech, o sexu, o vztazích, o smrti, o vášních. Opravdu to stojí za to. U mě v knihovně má své právoplatné místo a určitě jsem nečetla naposledy. Což by se vlastně i jen díky těm vykřičníkům dalo pochopit.

Letní večer

Červenec jsem tedy začala knižně na dovolené s dětmi v nedalekých Lužanech, kde jsme byli i vloni. Užívala jsem si nicnedělání, krásného počasí a dokonce i koupání. I když letos to bylo i s velkými vodními bitkami.

Bitváááááá

V červenci jsem si s dětmi stihla oblíbit nově předělanou kavárnu, kde měli naprosto vynikající jogurtové dezerty a pěkný dětský koutek s fungujícím zvonkem, který pořád a jen cinkal a cinkal a cinkal...asi si to dokážete představit.

Určitě cinká ještě teď.

Delikatesa v podobě jogurtového dezertu

Narozeniny jsem letos oslavila stejně jako vloni v mé oblíbené kavárně Cafe Poem, kam jsme vyrazili popít a zahrát si nějaké stolní hry. Ano, tušíte správně, na hry nedošlo. Ale skvěle jsme se pobavili a vyměnili si zase spoustu zábavných zkušeností. Nejvíc nadšená jsem z nově objevené FB stránky o Fioně - Tygru Bengálském, kterého chovají jako domácího mazlíčka. Boží prostě. I když samotné mi ta naše 4kg Britka bohatě stačí.

S kamarádkou jsme oslavily svátky a lišáčky si vyměnily naprosto stejné dárky, z kterých jsem jak jinak než nadšená (Kolikrát už jsem to dneska napsala??). A určitě mohu jen a jen doporučit. Už jste koukali na doplňky ke knihám od Martinus.cz? Určitě jsem do budoucna neskončila jen u plátěné tašky a hrnku "Čtu až do dna".

Nadšená jsem i z nových chňapek (díky mami), které jsou dokonce i k použití.

Muž: "To se dá i používat a nebo to tu je jen na ozdobu?"

Nové chňapky 

Ke konci měsíce jsem si dokonce užila i svoji malou dovolenou. Byla jsem na týden bez dětí. Zjistila jsem, že je to divné, ale naopak strašně moc fajn a že víc bych asi nedala. A když už mám tolik času, jsem schopna zběsile pobíhat sem a tam, dělat si velké seznamy, nedělat vůbec nic a vlastně mít pocit, že to je na jednu stranu strašně moc volného času a na druhou to strašně rychle utíká. Jojo..vítejte v mém světě bláznivé matky.

A pak jsem zjistila, že už je srpen. A že všude začínají bláznit se zářím a že i tento měsíc pravděpodobně strašně rychle uteče. Ale já z něho vytluču jen to nejlepší :-)


Mějte se krásně,

Safienka

Tipy na letní čtení aneb co najdete u mě v košíku

Léto už je za dveřmi a já pošilhávám po knížkách, které bych si v těch parných a deštivých dnech chtěla přečíst (čekám, že červenec bude stejný jako několik posledních let...prostě večer dvě mikiny a v ruce neustále deštník).

Vidím to ale tak, že se budu hodně válet, ještě víc číst, po ruce budu mít neustále ledový drink a nic mě nerozhází. A věřte, že to po tom jaru opravdu potřebuji.

Říkám si, že je lepší toho mít v plánu víc než míň, takže jsem se vůbec neostýchala a vybrala jsem celkem 10 knih. Nejsou to žádné extra novinky, spíš něco, co už jsem si chtěla nějakou tu dobu přečíst, nebo mi to přijde na léto správně oddychové a pohodové.

Moc radši neuvažuji o tom, že budu ještě chodit na brigádu do knihkupectví (ano, tam kde jsem předtím dělala šéfovou, ano, nezbláznila jsem se:o)). Takže budu mít další milion knížek na očích a samozřejmě je budu všechny potřebovat přečíst.

Ale tak prozatím zůstávám u svých "skromných" plánů a začínám.
Některé ještě nevyšly...takže nejsou v košíku ;)

Nalijte si koktejl, nažhavte notesy a propisky a jde se na věc.

Poslední výročí - Liane Moriarty

Sophii táhne na čtyřicet, a ačkoliv je taková optimistka, že podle své kamarádky Claire nevidí sklenici zpola, ale úplně plnou, už i ji začínají trochu znervózňovat biologické hodiny a nová známost je přitom v nedohlednu. Neudělala chybu, když tak lehkovážně pustila k vodě Thomase, nejhodnějšího muže, jakého kdy poznala? Sophie začíná mít pocit, že její život uvízl na mrtvém bodě, když jednoho dne zjistí, že jí Thomasova mazaná prateta z Ostrova počmáraných blahovičníků ve své závěti odkázala něco tak nečekaného, že tím Sophii jako pohádková kmotřička obrátí život úplně naruby. Grace je krásná ledová královna a má všechno, o čem kdy snila: manžela, který ji miluje, a čerstvě narozeného syna. Jak se s tím ale vypořádá, když vidí, jak se Sophie na oba toužebně dívá? Veronice se v životě nic nedaří a na všechny má dopal. Nejvíc na pratetu Connii za to, že umřela a že do své závěti zahrnula zrovna Sophii! Veronika je odhodlaná závěť napadnout a hnát celou „kauzu“ až před nejvyšší soud. A taky vyřešit záhadu Ostrova počmáraných blahovičníků a napsat o tom knihu!

Dobrá tak akorát - Barbora Šťastná

Ženy prý samy sebe kritizují v průměru osmkrát denně. Poprvé hned ráno v koupelně před zrcadlem. Ani mě to nepřekvapuje. Taky to dělám. Za to, že nejsem dost krásná. Za to, že nemám dost uklizeno. Za to, že nezvládám všechno v práci, že nejsem skvělá matka a že nežiju v harmonii s vesmírem. Dlouho jsem si myslela, že opravdový a báječný život začne, teprve až to všechno napravím a zlepším. Až zhubnu, až si udělám pořádek ve skříni i v účetnictví, až konečně změním účes, až se naučím meditovat. Jenže pak jsem si všimla, že život už dávno začal i bez toho. A že je chaotický a někdy i dost stresující, ale taky skvělý a zábavný, i když jsem se nezlepšila vůbec v ničem z výše uvedeného seznamu. Takže tahle kniha je plná historek o tom, co se mi nepovedlo. O tom, co všechno jsem nestihla, pokazila nebo to nedopadlo zrovna podle mých představ. Ale taky o tom, že právě takovýhle život je doopravdy můj a že přesně takhle mě to baví. Zkrátka že je dobrý tak akorát.

Čas minisukní - Helena Tyburcová

Milostný a manželský příběh Ester a Pavla je zasazen do sedmdesátých let minulého století a svým dějem onu dobu velmi výrazně reflektuje. 
Dosud naivní a radostní hrdinové se s lehkostí mládí vyrovnávají s množstvím potíží, které jim přicházejí do cesty, a v rámci možností studují, pracují, cestují, veselí se s přáteli a zakládají rodinu. Do jejich společného osudu však znenadání zasáhne vážná nemoc Ester. Tváří v tvář nemilosrdné diagnóze a dlouhé léčbě s nejasným výsledkem se život všech hrdinů výrazně proměňuje, a všichni jsou nuceni přehodnotit, co má pro ně opravdový smysl.
Autobiografická prvotina Heleny Tyburcové je čtivým a poučným příběhem pro všechny generace čtenářů.

Šťastní lidé čtou a pijí kávu - Agnes Martin-Lugand

Dá se vyléčit zlomené srdce? Mladá Pařížanka Diane je přesvědčená, že šťastní lidé čtou a pijou kávu, a proto tak nazve svou kavárnu. Když však při automobilové nehodě zahyne její manžel i malá dcerka, Diane ztratí smysl života. Zoufalá mladá žena se zcela uzavře před světem a přestane se starat i o svou literární kavárnu. Nakonec se rozhodne odjet do Irska, které toužil navštívit její muž, a na jeho bouřlivém a drsném pobřeží dát do pořádku svůj život. Netuší, že tu potká muže, který rázem její život změní. Záhadný fotograf Edward, kolem nějž se dějí podivné věci, ji přiměje vrátit se do života. V současné době se podle knihy natáčí i film.

Šťastní lidé mají snadný život - Agnes Martin-Lugand

Další osud hrdinky autorčiny úspěšné knihy "Šťastní lidé čtou a pijou kávu".
Po návratu z Irska je Diane pevně rozhodnutá začít nový život v Paříži. S pomocí přítele Felixe se vrhne do práce ve své kavárně „Šťastní lidé čtou a pijou kávu“ a v tomto klidném přístavu potká jednoho dne Oliviera. Je milý, pozorný a hlavně chápe, že Diane už nechce žádné děti. Nemůže se totiž vzpamatovat ze ztráty své dcery. Když už si Diane myslí, že její život poplyne v tomto klidném řečišti, dojde k události, která zbourá všechny její jistoty, za něž tolik bojovala. Bude mít dost odvahy, aby se vydala jinou cestou?

Velká cesta k sobě samému - Cheryl Strayed

Autorka bestselleru Divočina, podle něhož vznikl i stejnojmenný úspěšný film, shromáždila do jednoho svazku své sloupky, které uveřejňovala v novinách pod pseudonymem Sugar a v nichž radila lidem s nejrůznějšími osobními problémy. „Sugar své čtenáře nerozmazluje – věří jim a vnímá osudy pod povrchem příběhu, který jí vyprávějí. Dokáže se vcítit do situace, aniž by zabředla do sentimentu, a vidí problémy dříve, než si jich všimne čtenář.“ Takto knihu charakterizoval americký hudebník a kritik časopisu The New Yorker Sasha Frere-Jones

Malý princ - Antoine Saint-Exupéry (ilustrace Markéta Vydrová)

Není princ jako princ. Tenhle je skutečně jen jeden – Malý princ Antoina de Saint-Exuperyho, jedno z nejslavnějších děl moderní světové literatury.

Malý princ, kouzelná pohádková bytost, přichází na naši Zemi ze vzdálených vesmírných světů, aby se kdesi v Africké poušti setkal s autorem našeho příběhu a zjevil mu tajemství své podivuhodné životní pouti. Ale zjeví mu vlastně daleko víc: tajemství čistého srdce, dobra a krásy. Je to opravdu líbezná knížka, která vám bude jistě právě tak milá a blízká, jako byla všem čtenářským generacím, a k níž se budete i později najednou rádi vracet.

Jana Eyrová - Emily Bronteová (vydání z roku 1994)

Děj románu významné anglické spisovatelky je zasazen do kopcovité yorkshirské krajiny se slatinami a vřesovišti a odehrává se v době viktoriánské. Vypráví teskný příběh lásky ušlechtilé, přímé a ač v mládí odstrkované, přece jen sebevědomé a statečné dívky, jež odchází od zámožného a milujícího muže, když zjišťuje, že jejímu sňatku s ním stojí v cestě závažná morální překážka..

Noc s Marilyn Monroe - Lucy Hollidayová

Pokračování komediální romance Noc s Audrey Hepburnovou. Libby Lomaxová má za sebou pár těžkých dní. Sotva si stihla zvyknout na to, že randí s nežhavější filmovou hvězdou Dillonen O'Harou, musí si přiznat (a to konkrétně opuštěná, v úkrytu a během hurikánu), že Dillon má do láskyplného a spolehlivého přítele velmi, velmi daleko. A jako by to nestačilo, doma se jí na gauči objeví další nezvaný host ze zlatých dob Hollywoodu. Nikdo menší než Marilyn Monroe. Libby hluboce pochybuje, že by měla naslouchat radám ohledně vztahů právě od ní, ale usoudí, že hůř už snad být nemůže…

Možná jednou - Colleen Hooverová

Sydney žila v dokonalém světě – dobrá škola, práce, skvělá kámoška i úžasný přítel. Jenže pak zjistí, že její přítel ji podvádí a nádherná bublina perfektní idylky praskne. Naštěstí je tu záhadný soused a jeho hudba, který dá Sydney novou naději. Ale psát písně, stejně jako žít vlastní život, není nikdy snadné…

A to je pro dnešek vše. Četli jste něco z mého letního seznamu? A co se chystáte číst vy?

Mějte krásné léto plné krásných knih a pohodových chvil,

mávám,

Safienka

Pokec u kafíčka XIX. - Ofiko letně

Dneska o půlnoci ofiko začíná léto a venku celý den leje….jak jinak. Ani mě to vlastně nepřekvapuje, protože to tak je vždycky. Teda skoro vždycky. Na jaře je sníh, v létě prší, na podzim je vedro a v zimě na Vánoce svítí sluníčko. Takže co by...ještě bych to mohla hodit na Liberec, protože tady je to pokaždé jinak. A moje dítě chce jít sáňkovat. Jo, jdu si udělat kafe… :D už je to potřeba!

Ale léto. Když se vrátíme k té původní představě...tak léto jsou prázdniny. Pro ty pracující a ženy na mateřské je to vlastně jedno...ale prázdniny. Nevím jak vy, ale já si léto spojuji s představou malého Vaška, jak sedí na stromě kdesi na vesnici, je špinavej až za ušima, láduje se třešněma a vymýšlí, kdo je jak dobrej. Prostě pohoda, pozdní vstávání, sluníčko, třešně, výlety, radostné tváře, stolování venku, nohy nahoře, spálené tváře a záda, lechtání trávou, koupání a zmrzlina. 

Když jsem pracovala, tak jsem se těšila, že bude v létě dovolená, ať už to představovalo cokoliv. Nejlíp samozřejmě někde u babičky, kde bych nemusela ani hnout prstem. Maximálně trhat rybíz a nebo hrabat trávu. 

Teď, když jsem na rodičáku (achach už to budou 4 roky..) tak se těším, že na ty dva caparty nebudu sama, protože mamka bude mít prázdniny. Správně, je učitelka. Naštěstí! Takže budeme častěji skypovat, společně vymýšlet, co zase vařit (že to bude lečo a koprová! Jojojo...jím to snad jen já...takže hodně zbyde!!) a pak, že budu mít narozky a budou dárečky a že konečně snad uspořádám ten piknik. Pod širým nebem, se spoustou dobrot, přátel, hrami, hudbou a tancem...úplně to vidím, i když nějak ještě nevím jak ho zrealizuji...ale to přijde.

Lehce mě pak děsí vedra, protože nejsem koupací typ a moje optimální teplota je mezi 20-25stupni. Nemám ráda koupálka...tu hlavu na hlavě, to, že ze mě neustále leje, nedá se tam ani číst, protože mi praží do očí…..ale pak si zase říkám, že někde v parku pod stromem by to nemuselo být špatné.

A pak to, že bude víc slunce, večer bude teplo (snad ne těch 30 stupňů...kde je to moře???)...a že když jednou vyperu, tak hned pověsím a je to za pár hodin (minut..eh) suché...a že se může pořád větrat...chodit ven jen tak nalehko….prostě jen šaty, balerínky a jde se...že si člověk může lehnout do trávy (bacha klíšťata!!) a vypít si kafe...že všude všechno roste...člověk jde po zahradě a jen sbírá...jahody, rybíz, borůvky, okurky, rajčata, papriky, cukety...bylinky...joooo..! Já se fakt těším!

A co vy? Jaké máte letní sny?

Safienka