Za posledních 14 dní ...

Konečně jsem tu s reportem za posledních 14 dní. 

Za tu dobu se toho celkem dost událo. Spíš teda v rovině toho, že jsme byli konečně po měsíci pořádně venku a náležitě si to užívali.

První červnovou sobotu jsme si dokonce i upekli buřty a pořádně se u toho vyudili. Těšila jsem se, že vyzkoušíme „svícen“, který muž přinesl a pak jsem to trochu proklínala. Říká se, že kouř jde za krásou, tentokrát se mi to ale vůbec nelíbilo.

Parádní počasí také nahrávalo k nafouknutí našeho maličkatého bazénku a najití té nejlepší roviny naší zahrady z kopce.

Stihla jsem taky vyzkoušet již vyzkoušené kavárny a byla jsem zklamaná, jak to dopadlo. Taky jsem zjistila, že kavárnu Naše kafe už zavřeli :( Takže moje kartička na sbírání bodíků je mi maličko na tři věci. A to to tam měli tak hezký a měli moc výborné Chai Latté!!!

Konečně jsem taky vyzkoušela uklizení bytu pomocí Thymiconu a Orange-Sanitolu od Karla Hádka, vyměnila pastu za zubní olej, začala se mít ve sprchovacích olejích a začala místo krému používat jojobovou masku. A je to lepší!

Maruška vyrazila na svůj první školkový výlet na hrad Kost. Dovezla si kašel, následně rýmu a v poslední řadě i virózu doprovázenou 40st.horečkami. Takže opravdu „radost“.

Aby nebyl Adámek pozadu, tak to dostal taky a já si to aktuálně užívám v druhém kole.

Ke konci minulého týdne jsem taky uspořádala další z našich Setkávaček s kamarády, tentokrát jsme grilovali. Hned následující den, na který jsem se probudila po dvou hodinách spánku jsme pořádali oslavu narozenin.

Co vám budu povídat, bylo toho krapet moc. Pekla jsem sušenky, preclíčky, dort, brumíky jako auta a snažila se vyzdobit maličko byt. V praxi to znamenalo, že šlo vše do skrýší, pověsila jsem vlaječky z minulé oslavy a nafoukla balonky.

A protože už bylo načase, tak nám konečně červenají jahody a mě se začínají krapet kupit v misce. Děti se rozhodly, že je jíst nebudou, takže budu asi dělat šťávu a nebo marmeládu (ta se neztratí!).

Pro velký úspěch jsem neviděla žádný film ani seriál, ale za to jsem konečně dočetla Ahernovou a její Díky za vzpomínky a za pár hodin slupla Tíhuvesmíru.

A jak jste si užili vy posledních 14 dní?

24.prosinec - Štědrý den

Člověk míní, děti mění :-)

Je to tu. Na dnešní den se tolik dětí těší a já se jim nedivím. Celý den cukroví, pohádky, nějaká zábava, výborná večeře, svítící stromeček a dárečky. Hlavně ty dárečky!

Jako každý jiný den, děti nemohly dospat. A tak jsme alespoň stihli výlet do ZOO, do kterého chodíme každý Štědrý den už nějaký ten rok. Pak nějaký rýchlý oběd v podobě polévky a cukroví, pohádky, flákání se, pouštění lodiček, večeře a Ježíšek.


Jedno dítě nám bohužel hodinu před večeří usnulo, takže to byla lehce čára přes rozpočet, která se probudila a byla dost plačtivá. Chtěli jsme to zachránit obrovskými prskavkami, zapálenými na zahradě, ale to se taky nějak nevydařilo, neboť druhé dítě si popálilo prstík a začalo strašně moc brečet a řvát. Čehož si všimlo první dítě a protože se rozhodlo o nic nepřijít, začalo brečet a řvát taky.


Na štědrovečerní večeři jsme tedy usedali v takovém zvláštním rozpoložení, protože popálený prstík, tudíž prstík v mističce s vodou a raději zimní bunda na sobě, neustálé dožadování se mňam mňam, ale nevím jakého. Takže jsme to do sebe tak nějak rychleji nabouchali a rozhodli se uvést Ježíška.


Konečně ten kluk kouzelnej zazvonil a my se mohli vrhnout na dárečky. Spousta radosti byla, co vám budu povídat :-) Určitě to znáte.

Pak přišlo několik unavených pádů, juchání a postel.


Teď si dáváme třetí kafe (protože to je evidentně potřeba), mlsky na stůl (jindy to fakt nejde), asi i víno (pozdní sběr), Popelku a nohy nahoru :-)


Ale protože to bylo dneska moc prima a vlastně už je to skoro za námi, tak vám přeji hodně moc pohody, veselých chvil, něco dobrého do sebe a prostě krásné a veselé Vánoce :-) Užívejte poslední dny letošního roku, já se na vás budu těšit u dalšího příspěvku :-)


Mávám,
Safienka


PS: Doufám, že se vám má vánoční reportáž líbila, já se k ní určitě příští rok ráda vrátím. :-)

23.prosinec - Předvánočně

Večerní cesta z nákupu

A je to tu...teda skoro :-) Když jsem byla dítě, tak se mi prosinec od 20. vždycky strašně táhnul. Ve škole už bylo volno a tak jsem se doma většinou flákala a říkala si, že by už to jako mohlo přijít. Nedočkavost na místě.

Dneska jsem na hodiny vůbec nekoukala, naopak se mi zdálo, že ten čas pěkně letěl. Od rána jsem něco dělala, vařila, pekla, zpívala koledy, ujídala, škrtala seznamy a kafíčkovala.

Teď mám nohy nahoře, stromeček svítí a v televizi běží S tebou mě baví svět :-)

Tak se mějte co nejlíp a zítra si to pořádně užijte. Já se snad večer zase ozvu....naposledy ve vánoční reportáži. :-)

Mávám,
Safienka

22.prosinec - Hvězda

Vzbudila jsem se sama, bez budíku, bez dětí...došla jsem si uděla ranní caro a vrátila se zpět. Zapnula jsem světýlka, vzala knížku a chvíli si četla....

Jo, to jsou ty chvíle, které strašně moc nabíjí :-)

A pak mi někdo dal dozadu vrtuli a já lítala, uklízela, tvořila, prala, nakupovala, cídila, vytírala atd. ŘÍkala jsem si, že to letos nebudu nějak extra přehánět, ale tak nějak mě to i bavilo.

Pomalu jsem se rozhlížela po té své práci a říkala si, jak dlouho to vydrží. Jestli dva dny před Štědrým dnem a tři před příjezdem návštěvy to tu bude stejné :D nebude....už teď není :D

Ve volných chvílích jsem stihla dokoukat Sám doma a pak Vánoční prázdniny. A teď na ČT2 dávají Nedotknutelní! Vidím to asi již po dvacáté a pořád to stojí za to! A ten soundtrack!


Mějte se báječně,

mávám,
Safienka

PS: Posílám fotku hvězdy, kterou jsem konečně dodělala a pověsila :-) Stačí čtvrtka, pravítko, tužka a lepidlo :-)

21.prosinec - Paní Zima

Tak už je tu oficiálně paní Zima :-) Docela jsem to dneska i pocítila. Dopoledne jsme se vydali na kafíčko do CAFE POEM a pěkně tam fičelo (na cestě samozřejmě, v kavárně bylo teplíčko a stromeček a dortíček ;-). Vzali jsme si s sebou krosnu, takže Adámek měl pěkný výhled a pěkně ofouklou jednu stranu obličeje :o)

Muž už má dovolenou, takže mám dneska sobotu. Je to takové trošku pomotané, když mají všude otevřeno. Ale zvládla jsem to :o)

Musela jsem odložit štětku a jít napsat článek, protože bych na to jinak asi zapomněla. Jsem doma sama (myši odjeli, kočka má pré), tak mám šanci uklidit, aniž by za mnou někdo dělal bordel. A jak už to u žen bývá, tak dělám milion věcí najednou.

A už je mi líp, kdyby vás to zajímalo ;-)

Tak já se jdu protančit opět k úklidu. Máááááváááám ;-) Lalala


Safienka

20.prosinec - A přeci sněží

Dneska jsem si řekla, že mi bude dobře. Vzala jsem si paralen a rozhodla se přežít den a něco i udělat. A šlo to. Dokonce jsem i pořídila, co jsem hledala plus něco navíc :-)

Ve výtvarných potřebách mě paní namotivovala na výrobu papírové hvězdy do okna, tak jsem nakoupila čtvrtky, omrkla postup a dneska to mám v plánu.

Už pěknou dobu jsem měla taky zálusk na nějaké sněžítko a nebo ozdobu, ale tak mi vůbec nic nechtělo padnout do oka, až jsem ve výloze bazaru nedaleko našeho domku (fakt pár metrů), objevila to pravé pro moji náladu :-) A protože to vypadá, že tam bude akorát studeně foukat a mrznout a sníh nikde, tak mi to přijde takové správně vánoční :-) Když ne venku, tak alespoň každou chvíli doma ;)

Pošta se taky přihlásila o slovo a já obdržela první vánoční dáreček. Připadala jsem si jako malá holka, snažila jsem se krotit, abych se nestřihla a otvírala vše pomalu :-) Nikdo mi do toho nekecal, nikdo na mě nekoukal a nikdo nechtěl vědět, co tam je. Jen já. A tak jsem si to náležitě užila ;-)

Večer už ale plánuji jen a jen odpočívat (i když tu na mě zase pomrkávají tři plné koše prádla). Ale já se nedám :D


Mějte se bájově,

mávám,
Saf.

19.prosinec - Marodění

Dneska to nebude moc dlouhý článek, neboť jsem marod. Můj čas se rozdělil na spaní a polehávání.

Vůbec netuším, jak to dělají matky samoživitelky, které omarodí. Nebo ty vůbec nemarodí? Jak to bylo v nějaké reklamě, kde říkala maminka dceři, že si bere dovolenou, neboť je nemocná. Jo, kdyby to tak šlo. Nejde.

A tak se to naše marodění táhne nějakou dobu, protože šance, že to vyležíme je celkem mizivá. Zároveň jako ženy dokážeme vše, takže i když máme pocit, že se z postele nezvedneme, tak se zvedneme a jsme k dispozici. Pak se možná trošku divíme, že nám je tak blbě.

Jsem vděčná za odpolední spaní nejmladšího. I když dneska jsme to moc nevychytali, jelikož sice usnul, ale spal dlouho a tudíž se mu aktuálně nechce vůbec spát.

A tak ho jdu nahánět a snažit se mu vysvětlit, že už je opravdu čas.


Mávám,
Safienka

Jen jsem si šla zatelefonovat a už seděl na okně..

18.prosinec - Když ho miluješ, není co řešit

Ústředním tématem dnešního dne bylo strojení stromečku.

Maminko, už budeme zdobit stromeček? 
A teď?
Ten je krásnej!
Vánoce, Vánoce, přicháááázejí...lalala.
To je krásný!
Já se tak těším na Vánoce.
A už jdeme zdobit ty košíčky? čokoládkou?


Tak to mám celý den zhruba od půl sedmé ráno. Je vám to pak takový dlouhý den. Zvlášť, když je venku mlha a tma. A děti skákají, lítají, řvou, strkají se a potřebují být všude, u všeho. A mají pořád hlad.

Na stromeček jsme pověsili i perníkové knoflíky. ŘÍkala jsem si, že to je něco, se se tak lehce nerozbije. První věc, co Adámek udělal, když přišel ke stromečku, bylo stržení knoflíku a zvolání MŃAM MŃAM! Když ho omrzely knoflíky, přešel k cvrnkání do koulí a nenápadnému strhávání a zahazování. Jsem opravdu zvědavá, jak dlouhou životnost to všechno bude mít. 

Ale jinak to byl dneska vcelku činorodý den. Do té doby, než na mě skočil jakýsi moribundus a já ztratila veškerou energii. Tak si tu tak ležím na gauči pod peřinou, popíjím zázvorový čaj a držím si palce, abych zítra neztratila hlas.


Jo a jinak ten jablečný koláč je V-Y-N-I-K-A-J-Í-C-Í! Nejlepší z nejlepších! Určitě ho vyzkoušejte! Recept zde.

17.prosinec - Stromeček, jablečný koláč a romantický film

Zdroj

Za týden touto dobou....

Nebudu předbíhat, že :-) Dneska tam teda pěkně mrzlo. Po táhnoucím a pohádkovém dopoledni jsme se rozdělili na půl. Jedna skupina šla na procházku krmit kačeny a druhá jela kupovat stromeček. Takže už nám stojí za dveřmi a zahřívá se. Až bude správně aklimatizován, poputuje do stojánku, vrhneme se na něj s ozdobami a budeme se kochat a kochat a kochat...

A jak se tak budeme kochat, tak k tomu budeme přikusovat jablečný koláč, který se právě peče v troubě. Všechno to tak krásně voní skořicí, že už se těším, jaký bude.

Od Vivi jsem dostala tip na další báječnou romantickou komedii Noc plná zázraků, takže to bude vedle plnění košíčků naším dnešním programem.

A protože mi k tomu dnešnímu krásnému dni hrály folkové koledy, tak vám jednu posílám :-)

Mějte pohodový večer,
mávám,
Safienka

16.prosinec - Krtek a Morgan

A tak tu sedím, nohy mám nahoře (opět), vedle sebe skleničku míchaného pitiva (Coca-Cola a Captain Morgan) a koukám na Vánoční příběh z roku 1983. Říkám si, jestli půjdu něco dělat a nebo na to dneska kašlu.Vidím to na strašně moc velku pohodu s filmem, vanou, knihou a něčím strašně moc voňavým. Hmmm...

Nějak to dneska nebylo ono. I děti měly náladky. Takže jsem ráda, že jsme to přežili ve zdraví, i když s krtkem. Ani nevím, kde se vzala (asi ty blížící se Vánoce) chuť na rum, ale byla tam. Takže proč ne.

Už jen 8 dní do Vánoc. Ještě 8 a nebo už jen 8? Já vůbec nevím:o) V zásobě mám už pěkný seznam filmů a začínají mi v hlavě houkat seznamy, co bych ještě chtěla. Jsem na sebe zvědavá.

Tak já jdu relaxovat. Mějte krásný pátek,

Mávám,

Safienka

15.prosinec - Vánoční besídka

Přistihla jsem se při tom, že když se mi občas podaří spát do půl osmý, tak spím pěkně tvrdě...a pak se nemůžu probrat, nebo mi to trvá dýl. Viz dneska.

Chodím pak po bytě jako bez mozku a čekám na tu startovací chvilku. Jo, dost často mi pomůže kafe. Pak to jako kouzelným proutkem jde všechno o trochu líp.

O Vánocích opravdu nezávidím práci pošťačkám. Dneska jsem viděla ten zoufalý výraz v obličeji jedné, která za sebou měla chaotickou horu balíčků a nemohla najít ten můj. A já si tak v duchu říkala, že si ještě za ty roky neudělali systém. Podobný případ jako u silničářů a sněhu. Nebo to jsou všechno pořád nováčci? Kdoví...

Ale hlavním tématem dnešního dne byla vánoční besídka...Marušky první a byla....taková vtipná (hlavně pro rodiče) a pak taková plná cukroví a prskavek a zima a domů a tak :-)

Takže jsme si udělali palačinky, všechny je snědli a jdeme spát. Teda já ještě ne, ale děti snad už ano (to uspávání je dneska trošku náročnější...dítě jsem vracela 20x...ale snad už konečně spí :o).

Tak se mějte famfárově :-)

Mávám,
Safienka

14.prosinec - Zpívající tramvaj

5:30
Já už si na ty brzké hodiny vlastně asi i zvykám.
Prší.
Mrholí.
Nikam se mi nechce, ale měla bych.
Potřebuji do města.
Kafe.
Oblékání.
Úprk na tramvaj.

Zpívající a hrající skupina v tramvaji.
Koledy.
Úsměv.
Nákupy.
Pokec.
Divně tichá tramvaj.
Školka.
Spící dítě.
Kafe.
Pečení cukroví.
Myšlenka na úklid.
Poštaaaaa.
Pohádky.
Pořád prší.
Vzpomínka na zpívající tramvaj.
Úsměv.
Radost.
Zapálení vanilkové svíčky.
Večeře.
Pohádky.
Stavění kolejí.
Prohlížení knížek.
Stavění domečků z polštářů a peřin.
Pohádky.
Vana.
Večerníček.
Uspávání dětí.
Zdobení sušenek.
Lepení lineckých princezen.
Nohy nahoře.
Svařák.
Romantickcý film.
Knihaaaaaa.
Vzpomínka na zpívající tramvaj.
Úsměv.
Radost.
Spánek.

:-)
Safienka

13.prosinec - Radosti

Ahoj všichni :-)

Dneska je prostě parádní den. Počasí nic moc, mrzlo tam a bylo zataženo, ale jinak. Dopoledne do mě vlítla moc příjemná dávka štěstí, že jsem se musela prostě jen usmívat. A to se vlastně nestalo vůbec nic ohromujícího (i když jedno vlastně jo, ale to nemůžu roztrubovat, protože se to netýká mě).

Ale tak prostě Vánoce. Miluji předvánoční čas, což melu pořád dokola, ale je to pravda. Dopoledne jsem si koupila svíčku s vůní vanilky (moc vanilku nemusím, ale tentokrát jsem na ni dostala chuť), uvařila jsem si kafe s vůní skořice a chvilku si četla. A prostě...už jsem vám říkala, jak málo stačí? Určitě už hodněkrát.

Velkým dětským bonusem bylo dostavění magnetického puzzle od Kostíků. Jo, naše děti milují Kostíky. A tentokrát jsme na to šli chytře a koukali v krámě nenápadně pod víčka, abychom neměli jeden obrázek víckrát. A máme to! Jo! To jsou ty správné radosti :-)

Taky jsem zjistila, že Maruška bude zpívat na besídce a máme přijít, i kdyby padaly trakaře, takže jsem zvědavá ještě o to víc. A protože máme přinést ochutnávku nějakého cukroví a já mám akorát ty perníčkové knoflíky (žádné titěrné cukroví), tak budu muset taky něco uplácat.

Další radostí je to, že jsem byla oblažit svoji přítomností kamarádku, která nedávno přijela z porodnice. Miminka jsou tak maličká (až na ta naše teda)...a na fotkách vypadají o tolik větší než ve skutečnosti...:O

Protože jsem měla volné odpoledne, tedy spíš podvečer, tak jsem dokoupila vánoční dárky, proběhla galanterií, dala si dobré kafčo a pokecala s holkama...


Už jsem vás nakazila dobrou náladou? Doufám, že jo :-)


Mějte se co nejlíp, já jdu juchat a smát se...doufám :D

Mávám,
Saf.

PS: Všechno nejlepší všem Luciím ;-)

12.prosinec - První záznam v kalendáři

Jasná čarodějnice :o)

Dneska nás čekal zubař. Já a děti. Všichni jsme se těšili. Děti ještě nevěděly, do čeho jdou a já proto, že mě zuby nebolely. Jsme objednaní na leden. Kazy se tam přeci jen našly. Jo, to byly časy, když tam žádné nebyly :-)

A tak mám v kalendáři na rok 2017 první dvě poznámky. Bohužel se jedná o zubaře. Pevně věřím, že tam brzy přibudou nějaké radostnější záznamy :-)

Ale jinak vše jako každé jiné pondělí či den. Koukáme na pohádky, stavíme z lega hrady a čarodějnice, pleteme copy a chodíme na nákup. Když bych to měla shrnout, tak vznilo jedno šlápnutí do hovna, jedno vymáchání v kaluži, několik pádů, spousta smíchu a konečné uspání děti.

Příjemně jsem se protáhla na orbitreku (protože čokoláda) a jdu balit dárky :-)

Krásný zbytek večera,
Safienka

11.prosinec - Polopyžamový den

Tak dneska bylo teda hnusně. Jo, foukalo tam jak o závod a k tomu ještě pršelo. Původně jsme chtěli jet vybrat stromeček, ale nakonec jsme se celý celičký den váleli doma u pohádek.

A protože jsem si mohla o malilinkatou chvilku přispat, měla jsem chuť být velký kus dne v pyžamu. A tak se taky stalo.

Zdroj

Vivi na svůj blog vybrala vánoční filmy, tak jsem se nechala inspirovat a dneska jsme po Velké vánoční jízdě koukali na pohádku O myšce a medvědovi a bylo to tááák moc hezké a neokoukané :-) Pak následoval Polární expres a nakonec Rio, Krtek a Červený traktůrek. Asi tak můžete tušit, kdo se díval na co :o)

Taky jsem se vrhla na další dávku knoflíkových perníčků, děti samozřejmě "pomáhaly".

A to je tak z dnešního dne všechno. Zjistila jsem, že dávají Sex ve městě 2, tak jdu na to :-)

Jinak přeji krásnou třetí adventní neděli ;-)


Mávám a posílám jednu zafoukanou;-)
Safienka

10.prosinec - Nutelový zázrak

Nerada si dávám telefon do ložnice. Mám pocit, že mi ty všechny vlny projíždějí tělem a ničemu to neprospívá. Jelikož tam nikde ale nemám hodiny ani budík, tak mnohdy vůbec netuším, kolik je hodin. Odhaduji, jestli jsou čtyři ráno a nebo už se čas blíží vstávání. Dost často jsem překvapená, že je půlnoc a moje dítě už je vzhůru. Žvatlá si v posteli a nejeví známky únavy či spánku.

Dneska to nebylo tak strašné. I když na sobotu 6:30 není úplně to, co bych si představovala. Dupot, hlasité otevření dveří a povyk... "mamaaa".

A tak jsem vstala. Jo, můžu říct, že byly časy, kdy jsme vstávali v pět, ale nějak jsem si odvykla. Má to taky své výhody. Celkově má člověk delší den a stihne víc kafí :o)

Bylo tomu nedávno, kdy jsem podnikla s kamarádkou a dětmi výlet do města. A asi jsem se zbláznila, ale dneska jsme naplánovaly to samé. Tentokrát přijela mamka a taky toužila vidět vánoční Liberec. Takže....držela jsem si palce, aby vše proběhlo v klidu a pohodě.

Představte si, že to bylo lepší. Tak nějak víc v klidu. Byl opět svařák, dětem párek v rohlíku a ve stánku jsem sehnala vykrajovátka na hrneček, takže radost a spokojenost :-)

Včera jsem narazila v jedné FB skupině na celkem jednoduchý a chuťově k sežrání recept, takže jsem ho dneska rovnou vyzkoušela.

Na nutelový zázrak ve formě stromečku potřebujete dvě listová těsta a nutelu. Vyválíte dva pláty. Jeden pomažete nutelou, přiklopíte druhým, nařežete, uděláte vrtule a strčíte do trouby. Tadááá...Už je víc jak půlka pryč :D

Je to dobré, sladké, hříšné a strašně moc nezdravé...ale tak....

Tak jsem si udělala mísu zeleninového salátu, odšťavnila zeleninu a jdu koukat na Stardance :-)

Mějte se bájově,
krásný zbytek soboty,
Safienka

PS: Už jste slyšeli nové podání písničky Hallelujah od Pentatonixu? Jestli ne, tak si to určitě poslechněte...:)

9.prosinec - Ticho

Dneska je prazvláštní den. Venku to taje a je tam jakási mlha či co. Když jsem se vracela s Adámkem od doktorky, tak byl v ulicích nezvyklý klid a ticho. Je pravda, že to bylo zrovna dopoledne, ale i tak.

Člověk by si normálně (rozumějte bez dětí) zalezl do pelechu s knížkou nebo nějakým filmem. V tomto případě se musím spokojit s Krtečkem a neustálým stavěním kolejí a stříháním katalogů z hračkárny. Přesto je dnešní den fajn. Protože kdyby ne, tak by to byla škoda. Zadělala jsem na další várky cukroví, nazdobila další větve a po táááááákhle dlouhé době byla zase v kině. Musíme toho využít, když máme doma na hlídání babičku :-)Už jste viděli Anděl Páně 2? ;-)

Posílám jednu z mých oblíbených českých vánočních písniček :-)

Mějte se bájově, 

Safienka 

8.prosinec - Výlet do města

Dnešní den bych mohla označit za příjemně strávený, hektický, o nervy, vymrzlý a konečně stromečkový.
Kamarádka měla cestu do Liberce, tak jsme se domluvily, že půjdeme omrknout vánoční trhy a stromeček.
Školku jsme tedy vynechaly a odvážně si na výpravu vzaly obě děti.

Jinak musím říct, že zlaté léto, kdy mají děti na sobě jen tričko, kraťasy a boty. Několik vrstev, které se musí obléct, pak kdesi zase vysvléct a nakonec si držíte palce, abyste někde něco nepostráceli, není ta nejlepší činnost v zimě. Dost často jsem u toho zpocená až kdesi a těším se až budeme z výletu zpátky doma. Jo, je to trochu pohodlnost, ale prostě to tak je.

Nejlepší situace jsou ovšem ty, kdy se vám uprostřed rušné ulice děti rozprchnou do všech stran, kočár se začne řítit z kopce dolů a vy přemýšlíte, jesti ti lidé okolo budou natolik ohleduplní a vnímaví, že toho vašeho cvrčka nezašlápnou a kočár nikoho nesrazí.

Nemluvím snad ani o jídle v restauraci bez dětského koutku. Tam bývá zaručěně něco velmi lákavého a nebezečného.

Oddychla jsem si s úlevou, když jsme nastoupili do tramvaje směrem domů. Vůbec nejlepší stav byl, když jsem si uvařila kafe a mohla si dát na chvíli nohy nahoru. Ou jé.

Miluji vánočně nazdobené město, procházky a tak, ale nějak si to víc užiji bez dětí. I když to jejich ach och stojí taky za to :-)

Mějte se bájově,
zmrzle mávám,
Safienka

7.prosinec - Poslední Mikuláš a nové knížky

Dneska to měl být poslední letošní Mikuláš. Ale nebyl. Čerti jsou pro Marušku velké zlo a nezvládá to. Doma však ještě něco z nadílky máme, takže za mnou děti denodenně chodí a chtějí mňamku. Vezmou si mističku, dojdou si pod skříň, kde jsou sladkosti a zoufale se dožadují dobrůtek. A tak mají každý den něco dobrého. Dobře, občas několikrát denně.


Děti nějak ukoriguji, ale co sebe? To je pokušení. Mám dny, kdy mě sladké vůbec neláká, ale pak zase dny, kdy chodím pořád šmejdit a nevím co dřív. Znáte to?

Dnešek byl lítací. Pořád jsem někde poletovala a uklízela. Prostě ženská. Poslouchali jsme nové vánoční písničky a zdobili byt. Dokonce jsem se odhodlala sundat obraz a dát tam loňský klacíkový stromeček.

Venku je to boží! První sníh je skvělá věc. Ty chvíle, kdy vám ještě neleze krkem a fascinovaně zíráte na bílou krajinu, zasypané stromy a bílé cesty.

V hlavě mi lítá spoustu vzpomínek na dětství, kdy jsme chodili sáňkovat na nedaleký kopec a před barákem jsme měli dvoumetrovou kopu sněhu. U babičky jsme jednou dokonce postavili iglů.

Bílé Vánoce. Myslím, že na ně vzpomíná hodně lidí a pevně drží pěsti, aby byly i letos. Jarní Vánoce nejsou prostě to pravé no.

A jak jste se měli vy?

Safienka


 PS: Došly mi nové knížky, juch!

6.prosinec - Větve

To si tak člověk říká, že když půjde dřív spát, tak se víc vyspí. Člověk míní, děti mění. V noci jsem byla asi 50x vzhůru. Ve tři ráno jsem se snažila překecat Adámka, aby spal, protože ještě všichni spí a spát nějakou dobu budou, ale měl mě těžce na háku a za velkého veselí zkoušel, jak dlouho vydržím píchání prstíčkem do očí a nebo zacpávání nosu.

Byl to dneska kvalitní den. I když je pravda, že mnohem zábavnějším ho udělal balík plný větví, který mi přišel poštou. Jo, je to vtipný, ale strašně fajn! Takže denní plán byl jasnej. Plnění váz, výroba věnce, úklid všudepřítomného bordelu.

Ani bych nevěřila, že díky vůni jehličí se mi do krve vlije tolik energie. Naprosto boží stav. Když nepočítám tu celodenní bolest hlavy, tak jsem byla spokojená.

A konečně taky padá sníh. S dětmi jsem ho odpoledne vyrazila vyhazovat z chodníku. Adámek z toho byl celý paf, neboť si vlastně sníh ještě vědomě neužil. Takže na mě hulákal, abych mu to cosi bílé na zemi pomohla přejít. A pak se pořád dožadoval, abych házela koule. Sranda.

Radujme se, veselme se, ať ten sníh bude i na Vánoce :-)

Já si jdu pustit Castla na zabití a stoupnout si k žehlícímu prknu.


Mávám,
Safienka