Dva normální příběhy Willa Graysona (Will Grayson, Will Grayson - John Green, David Levithan)

Nic extra nečekejte, přesto vás to možná občas dostane.

Příběh dvou kluků ze střední, kteří se jmenují stejně a kteří mají hodně společného. Seznámí se čistě náhodou kdesi támhle v Chicagu v sexshopu, ani se spolu extra nespřátelí. Přesto díky této „náhodě“ se stane alespoň někdo na chviličku šťastný.

John Green, mladý, oceněný a uznávaný spisovatel. Má na kontě již několik vydaných knih, které psal sám a nebo ve spolupráci. U mě se určitě zapsal s knihou Hvězdy nám nepřály. Další jeho tvorba mě tolik nenadchla, takže jsem byla zvědavá, co se vyklube z této knihy.

David Levithan je autor, který se proslavil hlavně knihou Den co den. Rád zmiňuje téma homosexuálů, takže není podivem, že se zhostil i tohoto zpracování.

Jeden příběh. Jedna kniha. Dva osudy. Dvě postavy. Jedno jméno.

Will Grayson je normálním teenegerem, který má za nejlepšího kamaráda gaye. Drobek se jmenuje. Jeho postava připomíná obra a stává se nejenom láskyplným člověkem, ale zároveň i vášnivým scénáristou a režisérem školního bláznivého muzikálu, jak jinak než o gayích. Jeho život není tak poklidný jako Willův, přesto si tito dva rozumí. Tvoří neodlučitelnou dvojici už od mala. Třebaže je Willův nejlepší přítel obrovská hora, sám se snaží nevyčnívat a řídit se dle svých dvou oblíbených hesel:

1. Na ničem ti nesmí moc záležet.

2. Drž zobák.

A hlavně přežít všechny spolužáky okolo a ustát Drobkův muzikál.

will grayson je jen trošku jiný. taktéž chce přežít, ale je na tom ještě hůř. láduje se tabletami proti depresím a neustále odhání kamarádku Mauru, která by chtěla víc.on je ale jiný, má své tajemství. hledá svoje já mezi reálným světem a světem internetu, kde se seznámí s izákem. Ten mu ukáže úplně jiný svět a dodá mu spoustu nových a děsivých pocitů.

Jednoho dne se ale všechno tak nějak překazí. Jeden Will se zamiluje a druhý se ocitne na samém dnu existence. Naštěstí je přítomen Drobek, zachránce a jedno velké srdce a ucho.

.

Abych pravdu přiznala, tak z této knihy mám rozporuplné pocity. Přesto jsem naprosto chápala emoce, které se vkradly do vybraných momentů a které dokázaly se všemi pořádně zamávat. 

Téma gayů není tak časté, ale je určitě zajímavé. I když si jisté chvíle radši nepředstavuji, přijde mi fascinující sledovat lásku dvou středoškoláků, kteří si ji alespoň na chvíli užívají.

Oba Willové se brání lásce. Moc po ní touží, ale bojí se, že jakmile ji jednou chytí, tak je zároveň zradí a opustí. Díky tomu udělají v životě spoustu kotrmelců, které je semelou, ale donutí opět vstát a jít.

Myslím, že postava Drobka byla nejzajímavější z toho všeho. Ač se nejednalo o hlavní postavu, tak jako by se stalo. O takovém přátelském, zamilovaném a nadaném hromotlukovi by to chtělo víc. Přesto i to, co se vešlo, je povedené a hodně to příběh obohacuje.

Sama vzpomínám na svou střední, kdy jsem chtěla hlavně přežít. Do školy se mi moc chodit nechtělo. V okolí jsem měla jednu, max dvě nejlepší přítelkyně a z toho jsem hodně těžila. Natož když jsem se zamilovala, tak potom to šlo všechno tak nějak bokem. Byla jsem ráda, že jsem ji dodělala a cítila se víc volná. 

V každém z nás je to hodně podobné. Každý prahne po lásce a přátelství, ať už je gay či nikoliv.

Vše je takové prazvláštní, ale dobré. I ta obálka má takovou barvu, i ten text, ty příběhy. Myslím, že by se vám to mohlo líbit.

Safienka

Název: Will Grayson, Will Grayson

Autor: John Green, David Levithan

Vydává: Yoli, 2016

Recenzní výtisk věnoval portál bux.cz

Příběh jednoho čtenáře a vtipné hajzldámy (Čtenář z vlaku v 6.27 - Jean-Paul Didierlaurent)

Kousek příběhu, který vám jistojistě vykouzlí úsměv na tváři. Knížka Čtenář z vlaku v 6.27 mi doma ležela už celkem dlouho. Krom toho byla na můj vkus dosti útlá, měla celkem nezáživný obal a vždy jsem ji odsunula na příště.

Když jsem koukala, jak se kniha líbila ostatním čtenářům, tak jsem se dozvěděla, že někomu připomíná Amélii z Montmartru. Jelikož se jedná o film, který jsem viděla nesčetněkrát a který miluji, tak to najednou knihu povzneslo na úplně jinou úroveň. Stačilo tak málo.

Moje čtení bylo provázeno hudbou z filmu a stylem vyprávění. Musím říct, že mě to bavilo snad ještě víc. Krom toho, děj se odehrává v Paříži...takže proč ne :-)

Dle anotace mělo jít o příběh muže, Guylaina Vignollesa, který žije celkem nudný život. Každé ráno nasedá do vlaku v 6.27, v kterém nahlas předčítá úryvky z všemožných listů, které zachránil před zničením. Náplní jeho opravdové práce je obsluhovat jakýsi stroj Zerstor 500, který polyká, cupuje a ničí již odepsané knihy.

Přestože je Guylain hlavním obsluhovačem tohoto drtiče, z celého srdce ho nesnáší. Je pro něj noční můrou. Je to ale jeho život a on ho stereotypně žije. Kolem sebe má jen hrstku přátel, mezi které patří karas z kulatého akvária, Rouget de Lisle. Jeho přátelé jsou dosti prapodivní, ale dílo obohacují o spoustu zajímavých chvil v podobě vášně pro alexandriny nebo zoufalého hledání všech výtisků svých nohou (pochopíte až z textu v knize).

Osud mu ale chystá jiné překvápko. Jednoho dne najde ve vlaku zlatý poklad. USB, která obsahuje životní příběh záhadné ženy, Julie - mladičké obsluhovačky veřejných záchodků.

Život dělá kotrmelec a vše se mění. Děj dostává tu správnou šťávu, která celou knihu posouvá o úroveň výš. Dozvídáme se totiž další příběh. Opět stereotypní, ale mnohem vtipnější. Kdo by kdy čekal takové humorné a trefné poznatky z veřejných záchodků?

Od této chvíle nebudu koukat na hajzlbabky stejně jako doposavaď. Budu mít pocit, že musím spočítat všechny dlaždičky, okouknout, zdali najdu návštěvní knihu a hlavně už nikdy nezapomenu vhodit minci na talířek a usmát se.

Prvotina Jeana-Paula Didierlaurenta mně opravdu zvedla náladu. Ač bylo vše takové prapodivně krátké (na to nejsem zvyklá), tak vše sedělo tak jak má a zanechalo to ve mně nepopsatelný pocit štěstí.

Doporučuji všemi dvaceti :-)


Safienka

Název: Čtenář z vlaku v 6.27

Autor: Jean-Paul Didierlaurent

Vydává: Knižní Klub, 2015

Recenzní výtisk věnoval portál bux.cz

Recenze psána pro blog IDNES

 

Já nepronásleduji, já pletu (Zamilovaná hypnotizérka - Liane Moriarty)

Žijte přítomností. Hlavně teď a tady. Minulost nechte za sebou a o budoucnosti myslete jen pozitivně. Věty, které slyším denně a sama si jimi snažím řídit. Bohužel to ale ne vždycky jde. Přeci jen nejsem svatá a dost věcí z minulosti mám nevyřešených.

Když už mám nad něčím hloubat, tak se to týká převážně vztahů s jinými lidmi. Něco, co mi udělalo kotrmelec v žaludku a i když se to snažím vypustit, tak to tam pořád je. V hlavě mi zabliká světýlko a myšlenky se vyřítí ven.

Saskia se jednou hodně zamilovala. Našla chlapa, vdovce s malým klukem, který ji učaroval. Spadla do vztahu rovnýma nohama. Stala se matkou, partnerkou a hlavně nepostradatelnou ženou. Bohužel byla ta, která miluje víc. O hodně víc. Po několika letech dostala kopačky. Z ničeho nic. Rána dýkou přímo do srdce. Vůbec nic nechápala, vlastně to ani nechtěla pochopit. Potřebovala vědět, co se děje v rodině, kde už nemá místo. Stala se stalkerkou.

O hypnóze jsem četla nesčetněkrát. Vždy je to hodně zajímavé, ale maličko děsivé. Nechat se od druhého ukolébat do spánku a nevědět, co se se mnou děje? Nemít kontrolu samu nad sebou? Ač jsem hodně zvědavá, tak můj strach mě vždycky zabrání cokoliv podniknout. I když věřím, že bych se dozvěděla věci, které by mi mohly pomoci.

Ellen je vyhledávanou hypnotizérkou. Žije sama ve starém baráčku poblíž pláže. Její domov je zároveň i místo, kde provozuje svoji práci. Protože by už ale chtěla prožít nějaký vztah, rozhodne se dát šanci seznamce. Potká Patricka a zamiluje se. Po několika měsících chození se dozvídá nemilou skutečnost. Patricka pronásleduje jeho bývalá přítelkyně.

  

Ač by to Ellen mělo být krajně nepříjemné, tato situace ji přitahuje víc a víc. Zajímá ji vše o tom, co se děje a dělo.  Patří mezi zvědavé ženské, které musí znát co nejvíc detailů. Netuší, že je tak blízko pravdě a hlavně Saskii. Jak může někdo tak pohledný a sympatický pronásledovat muže s dítětem?

Nedovedu si představit, že by mě někdo sledoval. Já bych byla strachy...No, prostě by mi to bylo hodně nepříjemné a hodně by mi to kazilo život. Co je horší? Když pronásleduje muž ženu a nebo naopak? Chlap působí víc statečně. Ale co když je to mýlka?

Patrick se snaží žít normální život, ale je díky Saskii roztěkaný, nervozní, často zdeptaný a nešťastný. Ještě s tou okolností, že musí neustále myslet na svoji mrtvou ženu a kohokoliv s ní srovnávat. Colleen to dělala takto. Colleen by řekla toto. Colleen byla nejlepší, nebo snad ne?

Co takhle Colleen konečně pohřbít?

Po několika měsících se ale stane něco nečekaného. Něco, co vše obrátí vzhůru nohama. Situace, která nutí k novým krokům. Měla by to být pozitivní zpráva, ale na první pohled to tak nevypadá. A Saskia je všude. Kam se hnou, tam se hne i ona. A vůbec jí to není divný. Má lehce zatemněný mozek. Nevidí, neslyší. Její vášeň je její potřebou.

Dvě ženy, které jsou si tolik podobné. Mají tolik společného.

Člověk se těžko smiřuje s něčím, co mu není přirozené a co se stane náhle bez upozornění. Každý danou situaci zvládá po svém. Někdo hůř, někdo líp. Všichni máme nějakou slabost, ale naopak i něco, co nám dodává sebedůvěru.

Kam až dokáže Saskia zajít, aby ji konečně došlo, že není úplně v pořádku a potřebuje odbornou pomoc? Dokáže se Ellen stát novou matkou a vypořádat se se situací, že si její partner do nového vztahu bere nejenom mrtvou ženu, ale i stalkerku?

Příběh se pomalu rozjíždí. Chvíli možná budete mít pocit, že se moc neděje, ale to přejde. Téma je skvěle vybrané a hodně zajímavé, i když možná už tolikrát proprané. Neustále jsem musela hledat svoje řešení a očekávala mnohem ráznější a horší konec. 

Líbilo se mi, že může čtenář nahlédnout pod pokličku každého a udělat si tak vlastní obrázek. Chvíli jsme Saskií, chvíli Ellen. Občas je to až matoucí, neboť autorka je mnohdy odděluje pouze odstavcem. Dá se na to zvyknout. Jinak knize nemohu víc vytknout. Jsem nadšená. 

Čtení jsem si užila. Další skvělé dílo od australské autorky.

Zamilovaná hypnotizérka stojí za přečtení :-)

...

To, že nejste paranoidní, neznamená, že vás někdo nepronásleduje.

Název: Zamilovaná hypnotizérka

Autor: Liane Moriarty

Vydává: Ikar, 2016

Recenzní výtisk věnoval portál bux.cz

Recenze psána pro blog IDNES

S noži až do Džibuti (Úlovek - Taylor Stevens)

Byla dívka s noži spjatá,

trénovala v rukou kata,

její duše zaprodaná,

dožila se vždycky rána.

Neměla to nikdy lehké,

musela se hodně prát,

život visel na provázku,

nestihla to nikdy vzdát.

Tentokrát jde o díl čtvrtý,

Michael je jako muž,

na lodi je často skrytý,

nikdo neví, co ví už.

Pod tlakem si práci bere,

doufá v klidnou plavbu teď,

proti pirátům vše se mele,

mozek jí říká: „Teď nás veď.“.

Kapitán je padlý v lodi,

možná mrtvý, možná živ,

plán je jasný, plán je krutý,

Džibutsko má velký vliv.

Skrývají se spolu tajně,

přátele z nich nebudou,

nejde všechno dělat snadně,

znalost je její svobodou.

Ti co zemřou, nevinní jsou,

pro někoho možná zvrat,

pomsta krutá, vraždy nutné,

z dívky se stává opět kat.

Přepadení ze zálohy nutí dívku k úskokům,

sotva dýchá, sotva leze,

není konec všem těm dnům.

Spojence si vyhledává,

mačety si bere v bok,

rozehrává velké hrátky,

Rusům stačí ženský krok.

Z muže pirát hned se stane,

chce svou loď zpět bez řečí,

peníze budou, co se stane,

komu se pak odvděčí?

Pořád jako moucha slabá,

snaží setnout hlavu zlu,

minulost jí vypomáhá,

vyhrává tu velkou hru.

Zdroj

Hodnotit čtvrtý díl série není nikdy lehké. Styl psaní autora se nemění, takže nějaké extra výkyvy nemůžeme očekávat. Přesto mi tento díl přijde nejslabší. Ze začátku jsem se nemohla začíst a v průběhu děje jsem se přistihla, že se nudím, ačkoliv by se to dalo k vykreslené situaci očekávat. Celkový dojem z knihy je ale spíš dobrý, jelikož Taylor Stevensové se podařilo zapojit i několik zajímavých momentů.

Pro mě byly nejbližší situace, které se týkaly pozorování postav a zaznamenávání různých řečí těla. Michael byla těžce zbita a musela těžit jenom z toho, co jí bylo dovoleno. V cizí zemi s žádnými spojenci. Našla situace, které ji umožnily přežít a vše odhadnout ve svůj prospěch.

Dalším plusovým bodem bylo alespoň částečné vykreslení džibutské kultury. Právě místní rodina jí podala pomocnou ruku při záchraně života. Máme tak možnost nahlédnout pod pokličku chudých rodin. Oproti tomu jsou zde alespoň částečně vykresleny ruské gangy a systém moderního pirátství.

Pokud jste si oblíbili Lovkyni informací a čtete rádi knihy od Taylor Stevens, tuto knihu byste taky neměli minout. I když má slabší chvilky a není tak dobrá, jako předchozí díly, stojí za přečtení.

Název: Úlovek

Autor: Taylor Stevens

Vydává: Knižní Klub, 2015

Recenzní výtisk věnoval portál bux.cz

Recenze psána pro blog.idnes.cz