Užívejme života: tipy na filmy, pár knih, piknik

Tři měsíce opět za námi a já jsem tu s příspěvkem. Těším se, jak shrnu to, co jsem zažila, přečetla, viděla atd. Spousta dobrých věcí pohromadě dá prostě spoustu dobré nálady. Špatné věci zaniknou a dobré dodají spoustu nové energie. A ta je potřeba … fakt! Protože spánek a kafe to vždycky nezachrání...i když by to bez nich nešlo :-)

Poslední dobou se mi vůbec nechce číst. Lehce mě to děsí, ale to určitě brzy přejde. Holt 5 rozečtených knih dočtu pomalu, polehoučku, potichoučku a v klidu.

Co jsem tedy za ty tři měsíce přečetla? Něco se našlo…

Okamžik všeho – S. King 
Příjemná romantika, kdy se jedna dívka bez práce fláká za výlohou antikvariátu. Hltá tam jeden lechtivý román za druhým, přičemž v jednom najde tajný a megaromantický příběh mezi řádky a...zamiluje se. Kdo by ne. :-)

Možná v jiném životě – T. Jenkins Reid
Příběh o životní situaci, která se zobrazí ve dvou verzích. Dvě možné linie jednoho života. Co by se stalo kdyby? Skvělé, zábavné, úsměvně a hlavně strašně zamilované :-)

Ohnivý dotyk – P. Briggs
Několikátý (už ani nevím kolikátý) díl s Mercy Thompson. Co se vlastně děje Pod kopcem? Že je Mercy zase tou, která všechny zachrání. To vlastně ani nemůže být jinak :-)

Vzdorující Toskánsko – P. Doran
O manželském páru, který se rozhodne zachránit manželství v troskách toskánského bunkru. Sousedské vztahy, úplně jiný národ a spousta práce. Nezní to tak, ale bylo to opravdu oddychové a úsměvné čtení.

Just Kids – P. Smith
Pro mě hodně inspirační. Životopis Patti Smith. Úžasná žena!

Noc s Audrey Hepburnovou – L. Holliday (recenze)
Romantika o jedné potrhlé holce, která se přestěhuje do mini bytečku s mega gaučem, který kdysi vlastnila Audrey Hepburnová. A ta se na něm taky brzy objeví. Hodně mi to připomínalo knihy Alexandry Potter.

Ti, já a ti druzí – F. Kearney (recenze)
O rodinném tajemství, manželské krizi, nevěře a prostě román o tom, jak se člověk musí dostat ze dna, aby mohl žít dál.

Skoro Francouzka – S- Turnbull
Příběh o Australance, která se zamiluje do Francouze. O tom, jak se snaží zapadnout v jiné zemi. Musela jsem odložit. Na můj vkus tam bylo moc nudných pasáží. Třeba příště.

Kniha....
...s nejhezčí obálkou – Ti, já a ti druzí 
..., která se mi nejvíc líbila – Možná v jiném životě
...., která se mi nejmíň líbila - Skoro Francouzka (nedočetla jsem)
...., která mě nakopla/namotivovala – Just Kids
...., u které jsem se nejvíc nasmála – Noc s Audrey Hepburnovou

 Takže skóre malé, ale to nevadí, určitě to brzy zase doženu a budu klátit jednu za druhou :o)

S filmy a seriály jsem ale nezahálela..S dětmi jsme odjeli na týden k rodičům, takže jsem měla prostor a více času (hahaha)...o trochu víc času...něco sledovat, číst atd. :-)
Našla jsem nový seriál, který je boží. Oddychovka, prdlovina a prostě 20 min. vypnutí mozku :-) Seriál se jmenuje NOVÁ HOLKA a vypráví o holce, učitelce, která se nastěhuje ke třem klukům. Přemýšlím k čemu bych to přirovnala...Nevysedávají pořád na gauči jako Přátelé, spíš se poflakují po baru, občas někam vyrazí a nejvíc času řeší situace, které vznikají mezi ženami a muži. Možná HIMYM. Asi jo...mrkněte a uvidíte :-)

A pak samozřejmě dokoukáváme Castla na zabití. Už jsme u 7.série...takže huráá:-)Pořád nás to baví a já už snad i objevila schopnost uhádnout vraha :D


Vedle seriálů jsem viděla spoustu nových filmů. Taky máte období čtení nebo pak naopak seriálové či filmové? Mně to potkává celkem často….buď jenom čtu a nebo jen koukám. Málokdy to zvládám kombinovat :o)

Taaaakže, co jsem viděla a mohu či nemohu doporučit?

Svůdná krása   xxxxx
Itálie, Liv Tyler, panenství, umělci, fajn soundtrack


Brooklyn   xxxxx
50. léta, Irsko, Brooklyn, první láska, kdo by se nezamiloval do Itala?

Coco Chanel   xxxxx
nadání sirotka Coco, život, kariéra, průbojnost nového stylu, první láska, úžasná Audrey Tautou

Coco Chanel & Igor Stravinsky   xxxxx
Coco po smrti své lásky, sex, vyčítání, hudba, rozvrat rodiny

Co žere Gilberta Grapea   xxxxx
úžasný herecký výkon Leonarda Dicapria, Johny Depp, rodina bez otce, retardovaný syn, krásná Juliette Lewis

Tatínkova sláva   xxxxx
poetický film, 1895, prostředí Marseille a pak kopce Provance, rodina

Švadlena   xxxxx
trochu Tarantinovský styl, skvělý výkon Kate Winslet, šílené městečko, Liam Hemsworth!!!

Neobyčejné ženy – Audrey Hepburn   xxxxx
životopis Audrey Hepburn

Neobyčejné ženy – Coco Chanel   xxxxx
životopis Coco Chanel

Maminčin zámek   xxxxx
pokračování filmu Tatínkova sláva, poetický film, kopce Provance, soudržnost rodiny, pohoda

Otcové a dcery   xxxxx !!!
úžasný výkon Russella Crowa a Amandy Seifried, hodně silný film, následky výchovy rodičů, láska

That sugar film   xxxxx
dokument o tom, co s lidmi dělá cukr, měl by vidět každý

Dívka s perlou   xxxxx
1665, Colin Firth!, umělec, obraz Dívka s perlou, jak se chudá dívka na obraz vešla, Johannes Vermeer

Big eyes  xxxxx
životopisný, skandální, obrazy Margaret Keane, 40./50. léta 

Dánská dívka   xxxxx
20. léta, dánští malíři, žena v těle muže, komplikovaný vztah manželů



A co ještě?

Zaregistrovala jsem se na portálu Postcrossing a poslala už dva pohledy :), jeden dostala a prostě radost :) Úplně jsem zapomněla, jak je člověk dychtivý, když kouká do schránky :o)

Taky jsem poslala několik dopisů a moooc si to užívala! Hodlám pokračovat v dělání radosti ... prostě jen tak, klidně i lidem, které neznám! Jo!

S rodiči jsme na začátku prázdnin absolvovali úžasnou dovolenou v Lužanech (fotky zde) nedaleko Jičína. Děti vůbec nechtěly spát, byla tam vcelku zima (večer klidně i 4 vrstvy), ale bylo to báááječnéé! Pořád vzpomínám:-)

Stihla jsem absolvovat Kurz tvůrčího psaní (článek zde) u Reného Nekudy. Můj první kurz podobného typu a mohu jen a jen doporučit. Doufám, že toto nebylo poslední vzdělávání s tématikou psaní.

Letos jsem se dočkala 30. narozenin, takže jsem se rozhodla udělat oslavu. U kamaráda v kavárně Cafe Poem. Bylo nás poskrovnu a o to víc to bylo povedené. Popíjeli jsme, bavili se, hráli hry a prostě byla sranda a já si to užila. Fakt moc.

Jako dárek od manžela jsem dostala tajný výlet. Byl do Drážďan a článek o něm si můžete přečíst tady. Určitě to nebylo naposledy:-)

Už takovou dobu jsem se chystala něco namalovat, až jsem se k tomu dostala. Oprášila jsem svou výtvarnou krabici, snažila se vymačkat zaschlé akrylové barvy a pustila se do toho.

Nějak se mi zalíbilo kupovat květiny. Chápejte mě, nejsem znalec botaniky, ale zjistila jsem, že mi ty barevné krásky zvedají náladu a dělají den i místnost hezčí, takže sem s nimi.

Už nějakou dobu si stěžuji na svého doktora a až po letech jsem se rozhodla, že ho změním. Pořád jsem o tom mlela, ale skutek utek a teď konečně. Snad. Beru svůj život do rukou a chci ho mít hezčí, lepší a bez stresu!

Jako narozeninový dárek jsem dostala piknikový koš a minulý víkend jsem ho konečně pokřtila na prvním pikniku. Vyrazili jsme na mládežnický rodinný sraz do Bakova nad Jizerou do úžasného areálu a moc si to užili.

A v poslední řadě jsem začala trochu upravovat blog (jen v maličkostech), ale i tak mě to moc baví a přináší spoustu nového a inspirativního.

Určitě by se opět našlo spoustu dalších jiných věcí, které jsem zažila, prožila, užila a mohla doporučit, ale tak víte co...nemůže být všechno hned ;o)



Mějte se báječně, užívejte prvních podzimních dní a nezapomeňte se usmívat :-)



Mávám z pod kopce špičatého,

Safienka

Hola hola, podzim volá!

Končí léto a blíží se podzim. Věřím, že spousta z nás achjuje, protože už nebude tolik světla a tepla. Na všem bychom ale měli hledat pozitiva! Protože přeci...musíme se pořád na něco těšit, no ne? Dělám to tak od mala a opravdu to funguje. Tož těšte se, určitě si to užijeme!

Aby to šlo líp od ruky, je potřeba si vytyčit několik bodů a mít je pořád na očích. A moci si je odškrtávat :-) Protože ten pocit...no, však víme :-)

Když si představím podzim, vybaví se mi stoprocentně čaj, dýně, teplé ponožky, hřejivý svetr, holinky a barevné listí...jo a pečené brambory...jo a hořící krb (i když to už by mohla být spíš zima).

Každopádně si myslím, že podzim nás tak nějak připravuje na zimu a nenápadně nám vtlouká do hlavy, že bychom měli zpomalit, víc odpočívat a dát si trochu nohy nahoru. A samozřejmě přečíst spoustu knih a nakoukat samé dobré filmy a seriály.

Já mám na podzim spoustu plánů. Ano už teď...A dokonce mě už napadly dřív. Protože mám prostě podzim ráda. I když bude dřív tma a větší zima.

Zdroj

Čím víc je ten náš svět (ehm moje hlava) přehlcený, tím víc mám pocit, že bych se měla hodit do větší pohody a klidu. Možná mi tak tělo a mysl dává najevo, že mi nic neuteče, že bych mohla víc věcí dělat v klidu (teda spíš jednu po druhé a ne sto naráz) a že bych se měla zaměřit víc na sebe. Je to klišé, ale měla bych se mít víc ráda a víc se sobě věnovat. Opět jsem se pustila do knihy Miluj svůj život od L.L.Hay. Znovu v ní nacházím spoustu nových věcí, které jsem posledně nevnímala (kdoví kolikrát bych ji měla přečíst, abych se dozvěděla všechno? :o)). Cítím, že se lidé kolem mne mění a vše mě nenápadně „tlačí“ tím směrem, který mě nejvíc baví a naplňuje. Jo a o tom by to mohlo být, že? Dělat jenom to, co nás baví. 

Zdroj

Ale abych se vrátila k tomu podzimu a užívání …. určitě plánuji (píši si na seznam):

~vyzkoušet nový recept na dýňový koláč
 
~uspořádat Díkuvzdání pro kamarády (už jsem dělala loni a bylo to moc fajn!) 
 
~podniknout filmový večer s popcornem
 
~pořídit si nějaké čuprtrupr teplé a bláznivé ponožky
 
~ochutnat nějaký dobrý podzimní čaj (kafe taky samozřejmě)
 
~zajít do parfumerie a vybrat a pořádně načuchat nové vůně
 
~brouzdat listím 
 
~napustit si plnou vanu bublin, pustit si nějakou příjemnou hudbu, napatlat na obličej zklidňující masku a buď si číst a nebo jen tak relaxovat
  
~otevřít nějakou pořádnou bichli a začíst se do ní
 
~pořídit si podzimní samolepky a lepit je všude
 
~poslat zase spoustu dopisů a pohledů (s podzimními samolepkami :-))
 
~omrknout novou kabelku a peněženku
 
~a samozřejmě taky nějakou úžasňáckou čepici (protože pod Ještědem je vždycky zima)
 
~odstresovat se u antistresových omalovánek
 
~víc si hrát a malovat a vyrábět (hlavně z kaštanů)
 
~sednout si do kavárny, dát si dobrou kávu a jen tak pozorovat lidi (jojo :-)
 
~udělat něco nečekaného a překročit své hranice
 
~uvařit si horkou čokoládu se šlehačkou (jooooo!)
 
~začít vybírat diář na příští rok (myslím, že už je čas)

Zdroj

A to je tak asi vše...určitě ne vše...prozatím vše :) A co plánujete na podzim vy? Pochlubte se :-)

Mávám,

Safienka

Když poradí Audrey, má to šmrnc (Noc s Audrey Hepburnovou - Lucy Hollidayová)

Dívka, která je štíhlá a okatá jako žádná jiná. Ta, která je přirozeně nadaná, s radostí rozdává úsměvy, dře až do úmoru a snaží se odčinit dobré skutky, které ji v mládí zachránily život. Žena, která se nebojí změn a nadevše miluje Švýcarsko. Krása, něžnost, odhodlání. Řekla bych, že snad všichni musí znát a nebo alespoň někdy slyšet o Audrey Hepburnové.  

Zdroj

Libby na tom není jinak. Její otec zkoumá život Audrey co nejpodrobněji a píše o ní knihu. Nemá se svou dcerou moc hezký vztah. Vlastně si jí pořádně všimne, až když zjistí, že má víc přátel na Twitteru. Co to o něm vypovídá? Ne moc hezké věci. Možná nás to donutí zapřemýšlet, jaký vztah máme sami k vlastnímu otci. A můžeme nebo nemusíme za to být vděčni.

Šťastnou či nešťastnou náhodou se dívce stane neobvyklá věc. Zmíněná Audrey se jednoho dne ocitne v jejím malinkatém bytečku přímo na zaměněném květovaném gauči.  A zrovna poté, co doběhne film Snídaně u Tiffanyho.

Komu by z toho nehráblo? Mě určitě. Libby si téměř celých 330 stran myslí, že je pomatená a trpí mentální poruchou. Vše ale nasvědčuje tomu, že její zrak je opravdu vpořádku a to, že se z ní ta tmavooká kráska s perlami a malými černými snaží vymámit jedno kafe, bude asi realita. 

Když je člověk ve stresu, nic se mu nedaří a prostě má dny blbec, dost často se stává, že se přihodí něco neobvyklého. Něco, co mu utne tipec a nebo něco, co mu dokáže, že to není zase tak špatné, jak to vypadá. Dno každého člověka je odlišně hluboké. Každý své stavy zvládá jinak a dokáže se s nimi jinak poprat. Libby to odnesla celkem dobře. Do jejího života jí trochu štěstí přinese pár rad od zmíněné Audrey Hepburnové, která má být tou „nakopávačkou“, někým, kdo podává pomocnou ruku a zvedá dívku z pošpiněného dna. Někdo, kdo ji donutí přeskočit šedý oblak neštěstí a kdo jí pomůže být na chvíli zase žádanou ženou. 

Kniha Noc s Audrey Hepburnovou byla pro mě sladkým bonbonkem, který jsem zhltla na posezení. Dobře jsem se u ní pobavila, odpočinula si a hlavně mě lehce popohnala k opětovnému shlédnutí filmů Snídaně u Tiffanyho, Sabrina, Dva na cestě, Šaráda, Prázdniny v Římě, Odpolední láska, Jak ukrást Venuši a další. Miluji ty filmy nejen díky obsazení, ale už jen díky době, v které jsou natáčeny.

Nečekejte žádné extra hluboké myšlenky. Spíš najdete pohled do života mladé osoby, která je zcela normální, má své mouchy a hlavně, která se snaží důvěřovat a najít své štěstí. Ať už je to výroba šperků, pokec se svým nejlepším přítelem nebo rande s pohledným hercem.

Pro tuto chvíli to byl můj lahodný a voňavý šálek kávy. Hodně mi to připomínalo styl Alexandry Potter, jejiž knihy mám moc ráda. Byla tam romantika, kouzlo a hlavně to mělo správný odpočinkový šmrnc.

Určitě si přečtu další díly, které jsou v plánu. 

Safienka 

Název: Noc s Audrey Hepburnovou

Autor: Lucy Hollidayová

Vydává: Ikar, 2016

Narozeninový výlet do Drážďan

Nedávno jsem slavila narozeniny. I já jsem se dočkala kulatin. Nějak extra jinak se necítím, ale pocit, že jsem zase o rok starší, tu je. Hlavně v hlavě. Jo a vlastně asi i na hlavě. Každopádně ani v den D mě neminuly běžné úkoly. Děti chtěly snídani, pak svačinu a pak jely na výlet s babičkou. Miluji svoje děti, ale toto mi opravdu bodlo.

Manžel pro mě připravil překvapení. Juch juch. Tlesk tlesk.

Když se mě několik dní předem zeptal, jestli mám ráda baroko, tak jsem se trošku zalekla. Vzpomněla jsem si na barokní obrazy andělíčků a pantáty s příčesky. Ale tak nebudu se hnedka děsit, když nevím o co jde, že?

Prozradil mi, že pojedeme do Drážďan. Do místa, kde jsem ještě nikdy nebyla. Město mě mile překvapilo. Cesta do něj byla lemovaná stromy, všude jezdili cyklisté a nevím čím to, ale všude to bylo takové klidné a tiché. Žádný Václavák.

Projeli jsme kolem největšího parku ve střední Evropě a blížili se k cíli. Prý nějaký Panometer. Zní to divně, co? Spojení dvou slov panorama a plynometr asi nevyznělo jinak líp. 

Zdroj

V dáli se tyčila obrovská budova, která mi připomínala minikoloseum v německé verzi. Prý ale stará plynárna. Pořád jsem si nedokázala představit, co s tím má co dočinění baroko, ale tak, překvapení může být jakékoliv. Vystoupili jsme a já si říkala, že tam určitě budou viset barokní obrazy a my to budeme procházet. Bude nám foukat vánek do vlasů...ale omyl. Do tohoto monstra jsme nešli. Zabočili jsme za roh, kde byla další obr budova (tentokrát trochu víc upravená a určitě mnohem líp využitá), kde bylo napsáno Dresden im Barock, Yadegar Asisi, 360° panorama.

Vlezli jsme dovnitř, zaplatili vstupné, vyfásli dalekohled a šli po znění barokní hudby. A začalo to opravdu obrazy. Hned poté se to ale změnilo v něco naprosto úchvatného. Vešli jsme do temné místnosti s 12m věží, která byla kolem dokola obehnána obrovským plátnem se zobrazenými Drážďany v době baroka. A byla zrovna noc. Řvala tam někde kočka, bylo slyšet mumlání kněze. A pak se začalo rozednívat. Začali zpívat ptáci a byl slyšet hluk mluvících lidí. Svítání v Drážďanech. Všude, naprosto všude byly zobrazeni lidé v barokní době. Spousta střech, věže, kostely, uličky, trhy, řeka, mosty, hluk, rachot, všemožné zvuky. A najednou poledne, zvony, pozdní slunce, stmívání, bouřka, ohňostroj a tma. Pořád vše dokola. 

Vše jsme si mohli prohlížet ze tří pater věže uprostřed. Pokaždé jsme na zobrazeném plátně našli něco jiného. Detaily, které nám braly dech. Hlavně teda můj dech. Úžasem jsem juchala v každém patře. V tom nejvrchnějším se mi tedy juchalo hůř, neboť tam bylo nehorázné dusno, ale i tak to byl zážitek velkých rozměrů.

Yedegar Asisi je německý výtvarník perského původu, který své nadání ukazuje světu od roku 2006. Spektakulární expozice, které již zobrazovaly Řím v 1. století před naším letopočtem, Lipsko v roce 1813 a výstavbu Berlínské zdi. Od 6. června 2016 je ve výstavě Baroko a pak to vypadá na vybombardované Drážďany v roce 1945. (Na to se těší můj muž). Chystá se taktéž Titanic a spoustu jiného. Určitě bude na co koukat a stoprocentně to bude vždycky obrovský zážitek.

Jak sám autor říkal v natočeném rozhovoru, který jsme si mohli poslechnout, práce je to na dlouho, je to piplačka, ale stojí to za to. Pracuje s kombinací několika technik – malba, kresba, fotografie, koláž.

Zkusila jsem alespoň kousek nahrát. Kvalita nic moc a dost se to třese...takže spíš pro hrubou představu ;-) Začíná to v noci, tak chvilku vydržte :-)

Pryč ale od panometru. 

Plni dojmů jsme se vydali na další část výletu. Cílem byl místního park Großer Garten (velký 147ha). Měli jsme s sebou kola, takže jsme si stihli prohlédnout alespoň část a že se bylo na co koukat. Krásné travnaté plochy, udržované cesty, jezero, mašinka, někde tam bylo i ZOO a výrobna porcelánu. Plán byl jasný, dát si oběd a pak posedět a prolenošit čas na trávě s výhledem na jezero. A vyšlo to. Nebudu ani povídat, jak úžasné to bylo. Dokonce i motýli lítali, lidé se vozili na lodičkách, svítilo sluníčko, bylo teplo a byli jsme sami bez dětí. Budu z toho žít ještě hodně dlouho. 

Zdroj

 

 

Když jsme se projížděli a snažili se co nejvíc nasát, narazili jsme na barokní zámek, který byl vystavěn v roce 1683. Byl uzavřen, ale zvenku byl prostě nádherný. Nedivím se, že se kolem něj fotilo tolik novomanželů :o) Úplně jsem tam viděla nějaký romantický film a no...prostě představivost jela na plné obrátky. Znáte to...

Při relax chvilce jsem jako správný knihomol sledovala, kde se kdo válí s knihou. Na dece hned vedle nás seděla žena s dvěma dívkami a předčítala jim. Znělo to jako pohádka, ovšem s tou mojí němčinou by zněla téměř každá kniha jako pohádka. 

Vůbec se mi odtamtud nechtělo. Potřebuji takový nabíjecí park někde víc poblíž! A nejlíp stejně velký. Nebudu přeci troškařit.

Na cestě zpátky jsme zajeli k Bezdorfer See, k jezeru u Žitavy, které jsme už jednou navštívili. Tentokrát jsem s sebou měla kromě tenisek a sluchátek i kolo. Jezero jsme objeli kolem dokola. Celkem to dalo na 15km. Na kole a koloběžce co by dup :-) Stavili jsme se na pláži a trochu si odpočinuli. Nezdrželi jsme se ale dlouho. Jen jsme ponořili nohy do písku, nasáli atmosféru a frčeli domů. Byla to úžasná tečka za narozeninovým výletem.

 

Mám báječného muže :*

Těším se na další narozeniny a nebo prostě jen nějaký fajn výlet :-)

A to je vše mí milí čtenáři,

mějte se bájově - minimálně stejně jako já :-)

Safienka

Letem mým světem III. - Lužany

Tak a je za námi první dovolená. A bylo to mooooc prima :-) Mohlo být tepleji, ale i tak to nepokazilo nic. Odpočinula jsem si (v rámci možností), chvíli lenošila v houpací síti, přečetla pár knih, vypila několik drinků, pokochala se krásnými baráčky, poválela se na dece na zahradě, snědla kopu třešní, užila si ranní i odpolední kafíčko s nožkama nahoře, zahrála po dlouhé době badminton a vlastně téměř celé dny trávila venku na vzduchu :-)

Ano, ano...dovolená v Lužanech u Jičína je za námi a já tu jsem s pár vzpomínkami :-)

Kroket děti hodně bavil...:)

Naštěstí hrály opravdu tak, jak se má a nikdo nepřišel k úhoně..

Bylo to pohodlné přesně tak, jak to vypadá..

V houpací "síti" bych vydržela dlouho...

Třešně...třešně...třešně

Miluji smysl pro humor :o)

Jeden z těch příjemných odpočinků

Třešňové naušnice byly moooc dobré :)

Třešně, kniha, sluníčko, pohoda

Drink...při zapadání slunce..nemusím snad ani víc popisovat

Večerní sluníčko...nej!

Třešně...třešně...třešně...

Ranní káva u ohniště...v klidu...v zimě

Oslavovat se dá vždycky všechno :)

Joo, ta holka to neměla lehké....

Bydleli jsme v lepším, ale toto mě prostě fascinovalo :-)

Odpolední leháro

A ještě jedno leháro...prostě dovolená

Chodila jsem ho okukovat denně :)

A to je vše.
Úplně jsem zapomněla splnit poslední výzvu, ale to se napraví :-) Mějte se báječně, hodně čtěte, pijte skvělé drinky, lahodnou kávu a užívejte sluníčka:-)


Safienka