pondělí 27. června 2016

Každé zoufalství má svůj důvod, jen nemusí být na první pohled patrný (Hausfrau - J.A.Essbaum)


Někde jsem slyšela, že tato kniha bude o tom, jak je ženská doma sama a leze jí to na mozek. Tak jsem si řekla jo, to je něco jako já, to si přečtu.
Po dočtení jsem opravdu šťastná za svůj stav, protože toto, to bych nedala.

Na začátek bych ráda napsala, že Hausfrau není kniha pro každého. Myslím si, že na ni člověk musí mít náladu a nebo se chce o daném tématu dozvědět víc. Mě to semlelo. V dobu, kdy jsem to začala číst, jsem potřebovala něco motivačního, nakopávajícího a spíš klidnějšího. Vůbec jsem netušila, že to bude až takové psycho.

Když bych se odprostila od toho, že to bylo na můj vkus moc depkařské, tak to byla dobrá kniha. Opravdu se zajímavým tématem, který se určitě dotkne kdejaké ženy s několika malými dětmi doma. Ještě v tom případě, když už nežije nikdo z její rodiny a provdá se do ciziny. Do země, kde mluví jiným jazykem a kde zná pouze svoje děti, drahou polovičku a tchýni. To je blaho co?

Anna, hlavní hrdinka, je tichá, bezkonfliktní a nijak zvlášť z řady vyčnívající žena. Manželka bankéře. Nemá svůj účet ani auto. Vše nechává na muži. A vyhovuje jí to. Nemuset se o nic starat. Vůbec ji nenapadá, že se začíná ocitat ve stavu, který se může zcela jednoduše přiblížit k zoufalství. Ani ty magické švýcarské hory, nádherná krajina a krásný dům ji v tom nepomohou. Začne utíkat a hledat se.

Ona potřebuje být v něčem svým vlastním pánem, který rozhoduje. Aby přežila, začne chodit na kurz němčiny a najde si milence. Nechová se zrovna nejlíp. Jako manželka a matka tří dětí by měla být šťastná. No ne? Zoufalství dělá rozumpostrádající činy.

Pokud hledáte konflikty s dětmi, tak tam nejsou. Děti si většinou poklidně hrají a nebo spí. Vlastně to vůbec není o tom, jak je ženská na hlavu z toho, že je pořád doma zavřená sama s dětmi.

Anna potřebuje vzduch. Neustále chodí na procházky. Její dům je jen pomyslným vězením, který ji dusí. Ani si nevšimne, že to, co jí trápí, je ona sama. Sama ve svém světě, kde vládne někdo jiný.

Opět stejné téma jako v knize nedávno. Nemohu srovnávat, ale cíl hrdinů je stejný. Přebít bolest sexem. Úleva se dostaví, ale není to napořád. Je to jen vypuštění emocí do jiné úrovně bytí. Anna se ale zamiluje. Špatně. A otěhotní. Taky špatně.

Zdroj
Kdo by se z toho nezbláznil? Aby toho nebylo málo, do této lidské prázdné studny spadne kámen největší, ztráta dítěte. Myslela jsem, že už knihu ani nedočtu, jaký nápor to byl.

Příběh má několik rovin, které se prolínají. Žijeme, přežíváme, milujeme se a bloumáme s Annou v přítomnosti, sníme a vzpomínáme na minulost, na její první milostné vzplanutí a sedáme, diskutujeme a filozofujeme kdesi u psychiatričky, která se nám snaží pomoci, ale je to marné. Protože tajemství je obrovské.

Dost se divím, že to Anně všechno tak procházelo. A vůbec se nedivím tomu, jak to skončilo. Jediné, s čím mohu souhlasit je to, že lidé jsou schopni udělat kdeco, jen aby si ulevili. A že v těch nejhorších stavech, které má každý jiný, nepomůže nikdo jiný než ten, co si prošel tím samým. I když máme spoustu přátel.

Je to dílo skvěle napsané. Pokud máte rádi psychologické romány, které jdou do hloubky a jejich hrdinové propadají depresím, tak si to určitě přečtěte. Pokud čekáte něco lehce stravitelného, tak to prosím vás nechte na jindy. 


Název: Hausfrau
Autor: Jill Alexander Essbaum
Vydává: Ikar, 2016

Recenzní výtisk věnoval portál bux.cz



Safienka


8 komentářů:

  1. Super recenze. Já depkařské knihy docela žeru, takže si ji určitě přečtu :)
    Katy

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Katy, díky....to by mohl být tvůj šálek čaje...i když hororové je to trochu jinak :)

      Vymazat
  2. Dobrá recenze. Kniha mě celkem láká, ale byla jsem se na ni podívat a trochu mě odradilo červené písmo (nevím, jestli v celé knize nebo jen tam , kde jsem zrovna otevřela), takže jsem ji zase zaklapla a nechala v regálu. Zkusím se podívat jestli i mají do (černobílé) čtečky :)
    Kateřina
    trojtecka.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Kateřino :-) Jej, to jsem ráda, že jsem ji teda četla ve čtečce, červenou v textu taky nemusím. A děkuji ;-)
      Měj se bájově, mávám, Safienka

      Vymazat
  3. ja se na ni ted těším ještě víc. uaaaaa dík za super recenzi a nalákání
    http://knihyztramvaje.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Gábi, uáááá nemáš zač :) vlastně se rádo stalo a díky ;-)

      Vymazat
  4. Podle názvu bych taky čekala knihu o matce, které hrabe z dětí :-) Tohle nevím, jak bych nesla, zvlášt, jestli je tam ta ztráta dítěte.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Wikiro, od té doby, co mám děti, tak mám problém číst knihy, kde se něco špatného děje s dětmi...ani filmy nedávám....naštěstí to není v celé knize :)

      Vymazat

♥ Děkuji za milé komentáře ♥